Jak název, tak i celý nápad se zrodil při pročítání webu www.tisicovky.cz. Podle něj je v Česku šestnáct pohoří, která mají alespoň jednu horu převyšující 1000m. Takže šestnáct pohoří, šestnáct nejvyšších kopců a šestnáct „pohodových“ výletů po krásných českých horách.

3. Králický Sněžník (1424m)

Králický Sněžník (1424 m), zastarale také Kladský Sněžník (polsky Śnieżnik Kłodzki, německy Glatzer Schneeberg nebo Grulicher Schneeberg, nesprávně česky také s krátkým „a“ jako Kralický Sněžník) je nejvyšší vrchol stejnojmenného pohoří v České republice. Název hory vyplývá z dlouhého zimního období, kdy sněhová pokrývka vydrží na vrcholu až 7 měsíců v roce (listopad - květen). Ostatně klimaticky patří Králický Sněžník k nejdrsnějším místům v ČR. Průměrná roční teplota na vrcholu dosahuje sotva 2 °C a roční srážky jsou okolo 1200 mm.
Přibližně 200 metrů pod vrcholem na jižním svahu hory pramení řeka Morava. Na jižní straně se také vyvinul výrazný a z dálky dobře patrný kar s lavinovou drahou. Vrchol a svahy od výšky cca 1300m jsou nad horní hranicí lesa. Hora leží na hlavním evropském rozvodí. Řeka Morava spolu s několika přítoky odvádí vody z jižní části hory do Černého moře. Severní (polská) část hory patří do úmoří Baltského moře.
Na vrcholu Králického Sněžníku nejsou žádné stavby. Na samém vrcholu v minulosti stála 35 metrů vysoká rozhledna (postavena v roce 1899) a 500 metrů jihovýchodně pod vrcholem také horská chata. Obě stavby však byly začátkem 70. let 20. století zbořeny a zůstaly po nich jen hromady kamení, resp. základy chaty. Poblíž vrcholu se nalézá trojmezní kámen Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství. Dalším turistickým lákadlem je soška Slůněte, která stojí hned vedle základů původní chaty. Na české straně stojí v nižších polohách hory ještě dvě malé dřevěné boudy, Sněžná chata a Františkova chata (chata Horské služby). Za upozornění stojí i skutečnost, že vrchol leží na hranici s Polskem a pěší hraniční přechod má pouze omezenou dobu provozu. Mimo vymezené hodiny jsou polští pohraničníci „nepříjemní“.

Králický sněžník

Masiv Králického Sněžníku je vysoká a členitá hornatina na rozhraní Čech, Moravy a Kladska. Větší část hornatiny leží právě v polském Kladsku (polsky Masyw Śnieżnika, něm. Glatzer Schneegebirge), kde je také národní park. Králický Sněžník je třetím nejvyšším pohořím v ČR s celkem 12 tisícovkami.
Vyskytují se zde četné periglaciální jevy, jako mrazové sruby nebo kamenná moře. V oblastech s výskytem krystalických vápenců jsou vyvinuty krasové jevy, příkladem jsou např. jeskyně Tvarožné díry či Patzeltova jeskyně.
Pohoří je téměř kompletně zalesněno smrčinami, přirozených bučin s jedlí se zachovalo málo. Malý ostrůvek arkto-alpínské vegetace nad horní hranicí lesa je asi od 1300m. Velká část masivu spadá do NPR Králický Sněžník, s rozlohou 1740ha a ochranným pásmem se řadí k největším v ČR. Předmětem ochrany jsou alpínské hole, rašeliniště, původní lesní porosty, krasové a periglaciální jevy. Vyskytuje se zde velké množství chráněných rostlin a živočichů.

Výstup na Králický Sněžník

Na vrchol Kralického Sněžníku vede mnoho turisticky značených cest. My jsme po zaparkování automobilu (cena 20,- Kč/celý den - platí se v Infocentru) v trojici Martin, Hanka a místní znalec Ivo vyrazili po žlutě značené naučné turistické stezce. Bylo před námi 9,5km chůze na vrchol Králického Sněžníku. Podstatná část stezky vede zpočátku po asfaltové a později zpevněné šotolinové cestě, která kopíruje tok řeky Moravy. Podél ní je rozmístěno 13 informačních tabulí se spoustou informací o místní fauně, flóře a geomorfologické stavbě masivu Králického Sněžníku.

Po čtyřech kilometrech mírného stoupání a po dosažení rozcestníku Pod Vilemínkou (860m) začíná stezka strmě stoupat. Prudce stoupá přibližně dva kilometry a ve výšce 1200 metrů přejdete vpravo přes lavinové pole a traverzujete jihovýchodní svah Králického Sněžníku. Chůze po vrstevnici vás přivede nejdříve k malé dřevěné chatě na Větrné pasece. Toto místo poskytuje ideální výhled do údolí řeky Moravy a okolní hřebeny hor. Po několika dalších minutách minete po vaší levici chatu Horské služby. Krátce na to se žlutá stezka spojuje s evropskou turistickou cestou E3 (červená) spojující Atlantický oceán a Černé moře. K vrcholu vám zbývá ujít ještě jeden a půl kilometrů s výškovým převýšením 200 metrů.

Kousek pod vrcholem se nachází ruiny původní horské chaty, před nimiž stojí plastika Slůněte zhotovená německými umělci ve 30. letech dvacátého století. Dále pokračujete po vrstevnici k prameni řeky Moravy (1380m). Nyní už schází pouze krůček k vrcholu. Přibližně 5 minut a 200 metrů. Cesta na vrchol nám zabrala pohodovým tempem něco málo pod 3 hodiny.

Na vrcholu Králického Sněžníku (1424m), který je protnut státní hranicí mezi Českou a Polskou republikou, se nacházejí pozůstatky rozhledny. Kromě míst na posezení a roztroušených hromádek kamení je vrchol hory pustý. Sobota 15. srpna však byla vyhrazena sportovcům a na vrcholu vládl čilý ruch. Byl zde cíl běhu do vrchu, kterého se k našemu překvapení účastnil i známý herec Jan Čenský.

Pro zpáteční cestu jsme zvolili modrou turistickou stezku. Ta se po 2,5 kilometrech ve Stříbrnickém sedle (1212m) odděluje od zmiňované "evropské červené". Modrá stezka nás vedla přes vrcholy Sušina (1321m) a Podbělka (1307m) zpět. Cestou jsme přecházeli přes rozsáhlá rašeliniště, míjeli objekty lehkého opevnění vybudované ve 30. letech minulého století (objekty vzor 37), abychom si následně zkrátili cestu smýkáním pod lyžařským vlekem. Pouze pár metrů nad obcí Dolní Morava jsme odbočili vpravo a neznačenou lesní cestou se nechali přivést k Patzeltově jeskyni.

Po krátké prohlídce jeskyně, kde se neobejdete bez čelovky nebo výkonné svítilny, jsme pokračovali dolů podél Kamenného potoka a zpátky do Dolní Moravy.