Dachstein (2995m)

Přidáno: 10.9.2006 | Datum akce: 10.9.2006
Autor: Martin Linhart
Fotografie: Martin Linhart
Štítky: 2006 | Alpy | Dachstein | Rakousko

Září 2006 bylo charakteristické svým krásným teplým počasí a když se v předpovědi počasí objevilo, že od 8. do 10. září bude zcela stabilní počasí, které neměla narušit žádná fronta, bylo rozhodnuto - jedeme se projít na Dachstein (2995m). Jakub, místní znalec, který se o výstup již v minulosti neúspěšně pokoušel, se k nám (Martin a Vláďa) přidal.

Průvodce sliboval, že výstup na "Kamennou střechu" - Dachstein, splní všechny horalovi sny. Měl nás čekat dlouhý výstup na chatu, pak přechod ledovce a na závěr "klettersteig" k vrcholu.

Příjezd

Řekli jsme si, že Dachstein je natolik blízko, že nemá cenu jezdit již v pátek odpoledne po práci, prodírat se kolonami aut a spát někde na parkovišti. Do auta jsme tak sedali až po druhé hodině ráno v sobotu 9. září. Jediným vzruchem během klidné noční cesty na jih byl průjezd ulicí Veletržní v Praze, kde nám pod auto vbíhaly rozjeté tanečnice v mini kraťáskách a kloboučcích z klubu Mish Mash. Pak už probíhala cesta přes České Budějovice - Dolní Dvořiště - Linz - Bad Ischl a Gosau až k našemu cíli, parkovišti u jezera Vorderer Gosausee, bez nejmenších problémů. Jediné na co je nutné pamatovat, je zaplacení poplatku za jízdu na rakouských dálnicích.

Na parkovišti se neplatí žádný poplatek, tedy alespoň my jsme si nevšimli, že by tomu bylo jinak :-) Vyjeli jsme až na nejvýše položené parkoviště (900m), kde jsou i záchody a začali jsme vybalovat a třídit, co s sebou.

Výstup

Po velmi rozvážné snídani, během které začala na parkoviště najíždět další vozidla, jsme nahodili batohy a vydali se pomalu k jezeru.

Výstup na Dachstein jsme se už předem rozhodli rozdělit do dvou částí:

• sobota - klidný leč dlouhý výstup k chatě Adamek Hűtte (2196m) - 14km a téměř 1300m převýšení,
• neděle - vrchol Dachsteinu (2995m) - 3km a 800m převýšení od chaty na vrchol a pak zpátky domů.

Samotný start je u restaurace s krásným výhledem na jezero na pozadí samotného Dachsteinu a věží Gosaukamm napravo. Hned vedle jsou také stanice lanovky vedoucí na Gablonzer Hűtte (1522m).

Podél jezera vlevo jsme pokračovali po silnici, lze jít i po druhém břehu po zpevněné stezce, cesta je však o kousek delší. Za Vorderer Gosausee čili Předním Gosauským jezerem začíná cesta stoupat a míjí další vodní plochu, malé jezírko d´Lack´n, které není z cesty skoro vidět. U Zadního Gosauského jezera (Hinterer Gosausee) jsem si po prvních 250 výškových metrech dopřáli zaslouženou pauzičku. Zde obvykle končí procházky většiny turistů, kteří se přišli projít s kočárkem nebo projet na kolech.

Cesta pokračuje vpravo od jezera a přes suťovisko se přibližuje skalám. Začínají serpentiny, zmenšují se stromy a pokračuje nekonečná cesta pořád nahoru. Odměnou za námahu jsou překrásné pohledy zpět na Gosauská jezera, která máme celou dobu za zády. Průvodce odhaduje, že výstup k Adamek Hűtte (2196m) trvá 4 až 5 hodin. Jelikož jsme si velkoryse naložili naše batohy, patříme mezi ty, kterým cesta zabírá o dvě hodiny déle, než konečně chatu spatříme.

Vytahujeme kartičky členů Alpenvereinu a platíme nocleh (8 Euro) na palandách pod peřinkou. Takže spacák a karimatku jsme táhli zbytečně :-( Jakub má trošku zpoždění a členové Alpenvereinu mají přednost, takže nakonec mu nezbývá než přespání na podlaze v přízemí za stejnou cenu, jakou platíme my. Na chatě pracovala jedna holka z Čech, takže jsme ani neužili naší lámanou "rakouštinu".

Podvečer trávíme vařením jídla za chatou, ostatně jako naprostá většina Čechů, popíjením pivka a pozorováním zapadajícího slunce, které úžasně osvětluje plochu ledovce a vápencového štítu Dachsteinu.

Ráno vstáváme celkem brzy. Nicméně nechce se nám vycházet za světla čelovek a tak nespěcháme a vycházíme až s rozbřeskem. Jdeme rovnou s navlečeným sedákem. Velmi rychle a snadno se dostáváme k patě ledovce Grosser Gosaugletcher, kde nasazujeme mačky, rukavice a cepín. Ledovec je u nástupu úplně hladký a na jeho povrchu není ani stopy po sněhu, čistý led. Jedeme bez navázaní na lano. Orientaci moc neřešíme, protože v tolika lidech, kteří se o výstup pokouší ve stejnou dobu jako my, se prostě nedá zabloudit :-)

V sedle Oberer Windlucke (2746m) shazujeme mačky a měníme je za feratový set. Nástup na skalní stěnu byl při našem výletě velmi snadný a nebylo potřeba překonávat žádnou okrajovou trhlinu. Klettersteig (via ferrata) bohatě osazený kramlemi a kolíky nepatří mezi příliš obtížné a potřeba cvaknout se na jistící ocelové lano je spíše výjimečná. Z chaty až k vrcholovému kříži na Hoher Dachstein (2995m) jsme vyšli za necelé dvě hodinky a čekala nás zde úžasná panoramata do všech stran. Na vrcholu si dáváme svačinku a pozorujeme hemžení lidí.

Sestup

Cesta dolů byla bez komplikací. Po spodní části ledovce již tekly potůčky vody a jeho plocha se leskla jako zrcadlo. V chatě jsme jen sbalili věci, dali pivko a na záchodech doplnili vodu. Vláďa nám tvrdil, že je vyráběna recyklací výkalů. Moc jsme to neřešili, ale pro jistotu jsme jí ještě prohnali filtrem :-)

Před námi byla opět ta nekonečná štreka. Na cestě kolem jezer jsme toho měli už plné zuby. Voda došla a tak byl příchod k restauraci u parkoviště vysvobozením. V potoce Gosaubach jsme si dali lehkou koupel a po páté hodině večer jsme vyrazili na cestu domů.

Co si vzít

Pro náš výstup na Dachstein bylo charakteristické, že jsme si vzali strašně moc věcí a měli nehorázně těžké bágly. Podle našich zkušeností a v případě, že plánujete přespání na chatě, stačí opravdu jen lehký batoh. Ba co víc - Dachstein se dá s lehkým batůžkem vyběhnout a seběhnout za jeden den i po této dlouhé trase od Gosauských jezer.

Za dobrého počasí a ke konci sezóny, kdy již téměř není sníh, pravděpodobně neužijete na ledovci ani lano, ale pro jistotu jej doporučujeme vzít a navázat se. Nezbytné jsou mačky, cepín, sedák, helma, HMSka a feratový set.

Odkazy a informace