Grossglockner (3798m)
Autor: Vladimír Linhart
Fotografie: Vladimír Linhart | Aleš Oplt
Štítky: 2006 | Alpy | Grossglockner | Rakousko
Pod placenou silnicí GlocknerHochalpenstrasse vedoucí k parkovišti Kaiser Franz Josefs Höhe jsme se dostali až v noci. Poslední vjezd vozidel je povolen do 19:30. Přespali jsme v autě a ráno v 7 vyrazili. Mýtné je 26 euro, opravňuje k celodennímu vjezdu na silnici, jednou nahoře, už můžete zůstat jak dlouho chcete. K naší hoře je to ještě 26km. Parkování je zdarma. Jelikož jsme tam byli koncem sezony (21.9. - 23.9.2006) a navíc v pátek ráno, nepotkali jsme mnoho turistů.
Výstup
Cesta z parkoviště vedla několik set metrů dolů na valem ubývající ledovec Pasterze. Je možno za 5 euro využít lanovku Pasterze Gletscherbahn, která ovšem sestup/výstup zkrátí jen o necelou polovinu. Dole nás čekal špinavý ledovec bez puklin a sněhu, maček netřeba. Problém byl, že jsme neznali cestu. Nikde nikdo, ale občas se nám povedlo najít tyč a první úsek po ledovci brzo skončil a následovalo stoupání po kamenech a pak i v hlavním masívu hory. Asi po 2 hodinách jsme se konečně dostali na stejnou úroveň jako bylo výchozí parkoviště – 2450m. Pak následuje o trochu nebezpečnější/zajímavější pasáž. Ledovec štědře posetý prasklinami. Opět jsme neviděli žádné stopy, na ledu. Podle mapy jsme ho ale měli přetraverzovat na levou stranu.
S mačkama na laně a s cepíny jsme velmi příkrý traverz absolvovali. Nebezpečí padajících kamenů je vskutku aktuální. Každou chvíli něco shora přiletí, obzvlášť když kolem letí vrtulník. Helma je fajn. V našem případě – málo sněhu, krásné počasí, nebyl problém se trhlinám vyhnout. Skálu uprostřed ledovce jsme obešli zleva, což není nutnost, zpátky jsme šli zprava. Ale, pravá trasa je podle mě nebezpečnější – více trhlin, sněhu, příkřejší svah, samozřejmě kratší.
Chata
Na chatu Erzherzog-Johann-Hütte ve 3454m jsme se dostali kolem 17h. Naše tempo nebylo nijak závratné. Od parkoviště nějakých 7-8h. Noc v lágru – 14 Euro s Alpenverein slevou, jinak 21 Euro. Voda 1 litr = 2,20 Euro, pivo = 5 Euro. Chata sice nebyla zdaleka plná, ale další lidé neustále přicházeli dalšími dvěma snazšími cestami.
Vrchol
Brzo jsme šli spát a ráno v 6:30 už jsme stoupali po ledovci k vrcholu. Vrchol hory je kamenitý a vřele doporučuji se jistit, k tomu jsou po cestě umístěny tyče, asi po 15m. Už bez maček jsme se dostali, v davu lidí k obávanému místu – sedýlko mezi malým a velkým Glocknerem, které nabízí 30cm širokou ledovou lávku s famózní expozicí na obě strany. Sráz několika set metrů vybízí k poctivému jištění. Proto se tu také tvoří obávané zácpy. Tu jsme "naštěstí" chytili jen při cestě zpět, asi 30min. Lidé se tu přes sebe hrnou celkem bezohledně, místo aby počkali až na ně přijde řada, to může být nebezpečné. Vrchol není nikterak prostorný, takže po fotce jsme šli hned dolů...
Co si vzít
Klasicky jsme si vzali příliš věcí. Počítáte-li s přespáním na chatě, což jsme počítali, tak je zbytečné tahat s sebou spacák. Lano, 30m nebo dvě 15-ti metrová, na ledovci svázaná a na výstup 15m stačilo. Určitě tedy vezměte mačky, helmu, cepín (zhusta nahrazován hůlkami, které vás při uklouznutí nezastaví ...), nějakou tu karabinu, sedák, prsák. Feratový set netřeba.