Slovo dalo slovo, sešel se rok s rokem a my jsme se během našich Alpských výstupů dohodli, že se v trojici Martin, Vladimír a Aleš vypravíme na další „expedici“.
Volba padla opět na milovanou Jižní Ameriku, na její fascinující hřebeny And a opět měl být vrcholem našeho počínání pokus o výstup na „Kamenného strážce“ - Aconcagua (6962m).
Výprava z kraje roku 2006 - Las Cumbres 2006 - neměla úplně bezchybný průběh a byla narušena řadou více či méně předvídatelných nepříjemností. Špatnou stravou a zažívacími potížemi počínaje ... a nepřízní počasí konče.
Jsa poučeni z minulých chyb jsme vyrazili!
Plány byly, jako obvykle, smělé:
Horská oblast Cordón del Plata (Cordillera Frontal) je oblíbeným útočištěm horolezců, kteří se zde připravují před svými pokusy o zdolání Aconcagua, a také místem, kam se o víkendech sjíždějí horolezci a trekaři z nedaleké (asi 80km) Mendozy. Výhodou jsou především perfektní dostupnost, skvělé podmínky pro kempování, ideální výška pro aklimatizaci a spousta dosažitelných kopců od 4000 do téměř 6000 metrů (v oblasti je přes 10 vrcholů přesahujících výšku 5000m).
Výchozím místem pro aklimatizaci je argentinské „el centro del andinismo“ - Mendoza. Odtud jsme se vypravili najatým vozem po silnici směřující do chilského hlavního města Santiaga, v Potrerillos jsme odbočili k zimnímu lyžařskému mini-letovisku Vallecitos (2890m), kde naše jízda skončila a začala „jízda po vlastních“.
Celkem jsme v Cordón del Plata strávili 8 dní. Vše bylo od počátku závislé na rychlosti naší aklimatizace, počasí a stavu zásob potravin, které jsme si s sebou přinesli :-) Celou hromadu vybavení a zásob jsme zanechali v Mendoze (většinu lezeckého matroše, skelety, … a taky zásoby „kvalitních“ potravin v pytlíku z domova), aby nás zbytečně netížily na zádech.
Oblast Cordón del Plata je opravdu unikátní. Kemp lze založit na mnoha místech a k vodě to není nikdy moc daleko. Jen je zapotřebí dbát na ochranu před větrem, který umí být velmi nepříjemným společníkem. Mezi ideální „startovní“ kempy patří Piedra Grande v 3550m, nebo o něco níže, avšak o to blíže u vody Las Veguitas (3150m).
Vypravit se lze hned do okolních kopců – podle aktuálních podmínek lze vybírat z výstupů na Cerro San Bernardo (4200m), Pico Franke (4850m) či Lomas Amarillas (5050m).
Pak je vhodné přesunout spaní do výškového tábora El Salto (4200m) a opět se pokusit o několik výstupů. Ať již to bude Cerro Rincón (5520m) nebo přibližně stejně vysoký Cerro Vallecitos (5550m). Dalším možným krokem je přesun do výškového kempu La Hoyada (4600m). Jedná se o vhodné výchozí místo na nejvyšší vrchol celé oblasti Cordón del Plata – Cerro Plata (6000m). Za zmínku stojí, že Cerro Plata byl dlouhou dobu považován za šestitisícovku s 6300m, ale poslední měření jej poněkud zmenšila.
Jak jsme již napsali při přípravách naší předchozí expedice v roce 2006, Aconcagua je hora s mnoha „nej“. My jsme již měli možnost se s ní důvěrně seznámit a bohužel náš první pokus dopadl nevalně :-(
K přístupu pod Aconcaguu lze užít tří hlavních cest:
Zatímco cesta údolím Horcones je tzv. „normálkou“, tedy cestou relativně nejsnazší, je druhá varianta, ač nejkratší, variantou nejobtížnější. Údolím Lower Horcones se dostanete pod děsivou jižní stěnu Aconcaguy (výstupové trasy mezi padajícími lavinami a kamením o obtížnostech od V. do VII. stupně UIAA).
My jsme zvolili variantu třetí, středně obtížnou a co do vzdálenosti nejdelší. Přes postupné tábory v Las Leňas (2700m), Casa de Piedra (3200m) do základního tábora Plaza Argentina (4200m). Odtud již vede cesta strmě vzhůru směr Polský ledovec. Další postupnou výškou je tábořiště ve 4900 metrech (C1). Následuje sedlo (5350m) oddělující horu Aconcagua od jejího severovýchodního souseda Ameghino (5940m) – jak v sedle samotném, tak i na několika místech nad ním se dá velmi dobře kempovat, jen voda je dostupná až po několika minutách schůze po vrstevnici.
Polský ledovec fakticky začíná až v 6000 metrech a přibližně v této výšce u jeho paty je prostor pro tzv. druhý výškový tábor (C2). Na rozdíl od „normálky“, kde se v podobné výšce nachází kempy Berlin (5900m) a White Rocks (6100m), je pod Polským ledovcem voda! Každý den po ránu je sice třeba nejprve rozbít silnou vrstvu ledu na malých jezírcích rozesetých po kempu, abyste se k ní dostali, ale pořád je to lepší, než jí připravovat na vařiči. Ve druhém výškovém kempu (C2) je současně možnost volby ze dvou základních výstupových variant dle povětrnostních podmínek a fyzických dispozic. Buď lze ve výstupu pokračovat po Polském ledovci, nebo jít cestou „Falso de los Polacos“, která traverzuje mírně vzhůru severní stěnou a kousek pod chatrčí Independencia (6400m) se napojuje na „normálku“. Ideální sestupovou variantou je pak právě zmiňovaná „normálka“ – pořád dolů až do Plaza de Mulas (4300m) a další den pouštním údolím Horcones do Puente del Inca (2700m).
Naším cílem bylo nejvyšší horu amerického kontinentu Aconcagua (6962m) přejít z východu na západ (odtud název naší expedice – Over the Top). Veškeré zásoby jsme si táhli s sebou na zádech. Ani jednou jsme se nevraceli, ani jednou nevynášeli zásoby. Klasický alpský styl „nalehko“ s 25-30kg na zádech.
Cerro Mercedario je osmým nejvyšším vrcholem jihoamerických And. Leží pouhých 80km severně od Aconcaguy a naštěstí zůstává trvale v jejím stínu. Jestliže se o výstup na Cerro Aconcagua pokouší ročně tisíce lidí (více než 5000), v případě výstupu na Mercedario se jedná sotva o desítky horolezců ročně.
Mezi další cíle naší cesty patřilo i poznávání Argentiny. Národním parkem Iguazú (UNESCO) počínaje a kulturními středisky jako Córdoba konče. Jak se nám to dařilo a podařilo dnes již můžete posoudit sami :-)
Předem jen prozradíme, že to bylo skvělé, ale o tom již více například v DENÍKU a na obrázcích a videích.
Od původních plánů jsme se odchýlili jen minimálně – z důvodů fyzického vyčerpání a nejistého počasí, které místní lidé charakterizovali jako typicky podzimní (přestože byla právě polovina léta), jsme upustili od pokusu o výstup na Mercedario (6770m).
Výše uvedenou mapu s vyznačenou cestou doplňujeme ještě časovou osou v podobě tabulky. Více podrobností naleznete v dalších sekcích tohoto webu, zejména pak v jeho "deníkové" části.
KROKY EXPEDICE OVER THE TOP 2008 |
||
Evropa | 4. ledna | Praha |
Frankfurt | ||
Argentina | 5. ledna | Buenos Aires |
6. ledna | Mendoza | |
8. ledna | Vallecitos (2890m) | |
kemp Las Veguitas (3150m) | ||
9. ledna | aklimatizace El Salto (4200m) | |
kemp Las Veguitas (3150m) | ||
10. ledna | kemp Piedra Grande (3550m) | |
11. ledna | kemp El Salto (4200m) | |
12. ledna | kemp La Hoyada (4600m) | |
13. ledna | vrchol Cerro Plata (6000m) | |
14. ledna | vrchol Cerro Vallecitos (5550m) | |
kemp El Salto (4200m) | ||
15. ledna | Las Veguitas (3150m) | |
Vallecitos (2890m) | ||
Mendoza | ||
17. ledna | Los Puquios (2600m) | |
Punta de Vacas (2500m) | ||
kemp Pampa de Leñas (2950m) | ||
18. ledna | kemp Casa de Piedra (3800m) | |
19. ledna | kemp Plaza Argentina (4200m) | |
21. ledna | kemp C1 (4800m) | |
22. ledna | kemp sedlo Aconcagua-Ameghino (5450m) | |
23. ledna | kemp C2 (5850m) | |
27. ledna | kemp White Rocks (6100m) | |
28. ledna | vrchol Aconcagua (6962m) | |
kemp Plaza de Mulas (4300m) | ||
29. ledna | Puente del Inca (2700m) | |
Mendoza | ||
31. ledna | San Rafael | |
kaňon Atuel | ||
Malargüe | ||
1. února | laguna Llancancelo | |
vrchol Cerro Trapal | ||
San Rafael | ||
2. února | Mendoza | |
Aleš odlet do Buenos Aires | ||
Martin a Vladimír odjezd do Córdoby | ||
3. února | Córdoba | |
Aleš odlet z Buenos Aires do Prahy | ||
4. února | Córdoba | |
bus (24h) Puerto Iguazú | ||
5. února | Puerto Iguazú | |
Brazílie | 6. února | Foz do Iguaçu |
Paraguay | Ciudad del Este | |
Argentina | Puerto Iguazú | |
7. února | přelet do Buenos Aires | |
8. února | odlet z Buenos Aires | |
Evropa | 9. února | Frankfurt |
Praha | ||