Jak název, tak i celý nápad se zrodil při pročítání webu www.tisicovky.cz. Podle něj je v Česku šestnáct pohoří, která mají alespoň jednu horu převyšující 1000m. Takže šestnáct pohoří, šestnáct nejvyšších kopců a šestnáct „pohodových“ výletů po krásných českých horách.

13. Vysoká (1024m)

Vysoká (1024m) je jedinou tisícovkou v pohoří Hostýnsko-vsetínské hornatiny vzdálenou přibližně 6km od obce Horní Bečva. Jedná se o plochou horu s dobrým rozhledem, na jejímž vrcholu je také geodetický bod. Zajímavostí je, že na svazích Vysoké pramení Rožnovská Bečva a Bílá Ostravice a za druhé světové války (v roce 1944) zde působila partyzánská brigáda Jana Žižky.

Hostýnsko-vsetínská hornatina

Pohoří leží na východě Moravy a je geomorfologickým celkem Západních Beskyd, resp. součástí Západních Karpat. Na východě se dostává až k hranici se Slovenskem, kde se tlačí jako pomyslný klín mezi Moravskoslezské Beskydy a Javorníky.
Hostýnsko-vsetínská hornatina se dělí na dva podcelky: Hostýnské a Vsetínské vrchy. Oba celky jsou od sebe odděleny hluboce zaříznutým údolím Vsetínské Bečvy. Západní část tvořená Hostýnskými vrchy dosahuje maximální výšky 864m - Kelčský Javorník. Avšak dominantou Hostýnských vrchů je vrch Hostýna (735m). Vsetínské vrchy tvořící východní část pohoří jsou vyšší. Je zde několik vrcholů přes 900m v čele s jedinou tisícovkou - Vysokou (1024m). Délka pohoří je přes 55 km.
Krajina je zalesněná s ojedinělými loukami (polanami) a typickým rozptýleným osídlením. Města jsou pouze v údolích poblíž větších vodních toků.
Výrazný vrch Hostýna nese stopy velmi starého osídlení. Na jeho temeni si vybudovali své hradiště Keltové. Dodnes jsou zde patrné stopy valů, které dosahují výšky až devět metrů. Hostýn je také významným poutním místem, neboť na jeho nižším vrcholu (718m) stojí bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Hostýnské vrchy jsou zejména v létě oblastí hojně vyhledávanou jak turisty, tak cykloturisty. V zimě jsou zde dobré podmínky k lyžování (skiareály Tesák, Troják či Rusava) a běh na lyžích (hřebenové trasy Hostýn-Tesák nebo Troják-Rajnochovice).
Východní část hornatiny (včetně Vysoké) je součástí CHKO Beskydy.

Výstup na Vysokou

V sobotu (19.9.) jsme se ubytovali v Horní Bečvě nad stejnojmennou vodní nádrží. Přestože už se pomalu blížila čtvrtá hodina odpolední, rozhodli jsme se opustit na pár hodin pohodlí hotelového pokoje a jít na výlet na jedinou tisícovku Hostýnsko-vsetínské hornatiny Vysokou (1024m).

Přes hráz vodní nádrže jsme si to namířili do míst, kde se dala tušit modrá stezka vedoucí na hřeben. Prošli jsme kolem kempu, podél lyžařských vleků a posledních stavení Horní Bečvy. Tři kilometry mírného stoupání po širokých lesních cestách/silnicích na Benešky utekly rychle. U rozcestníku (855m) stojí i přístřešek pro turisty, který trampové často využívají k přenocování. Hřebenovka, která odsud po červené značce pokračuje další téměř 4km přes rozcestník pod Polanou (930m) až na vrchol Vysoké, je oblíbenou trasou i pro horská kola.

Orientačně i fyzicky je trasa velice nenáročná.

Na vrchol Vysoké (1024m) jsme přišli spolu s počínajícím západem slunce. Po dopoledním cyklovýletu na Praděd (1491m) jsme se již cítili poněkud unavení. Pár metrů od geodetického tyčového značení je kryté posezení. Ideální místo na svačinku.

Pokračování cesty po hřebeni dále na východ vede přes Třeštík, sedlo Čartak až na Bumbálku, příp. přes Makovský průsmyk dále podél hranice se Slovenskem do pohoří Javorníky. My jsme však věděli, že nás nečeká nic jiného, než se pokusit o rychlý sestup stejnou cestou do Horní Bečvy. Rychlý zejména proto, že jsme si chytře nepřibalili čelovky a chtěli jsme sejít ještě za zbytků denního světla.

Když jsme míjeli přístřešek na Beneškách, dva výletníci si zde již opékali vuřty. Pořádně jsme jim záviděli, neboť nás dělilo od večeře ještě několik předlouhých kilometrů.