Srí Lanka: Sigiriya a Pidurangala
Autor: Lucie Mičková
Fotografie: Vladimír Linhart | Lucie Mičková
Štítky: 2019 | Sri Lanka | UNESCO
Jako výchozí bod pro návštěvu skalního chrámu Sigiriya jsme zvolili nedaleké městečko Dambula. Chvíli jsme zvažovali půjčit si kolo a dopravit se tak na 20 kilometrů vzdálenou horu vlastními silami. Vyhrála ale pohodlnost a ke chrámu jsme se nechali dovézt tuk-tukem. Večer před výpravou jsme si víceméně náhodně domluvili s místním řidičem tuk-tuku cestu z hotelu k hoře a zpět, krátké popovážení na místě a úschovnu bagáže. To vše za 3 000 rupií.
Na jedno z nejznámějších míst na Srí Lance se vydáváme hodně brzy po ránu, abychom se vyhnuli úmorným vedrům a ještě úmornějším davům turistů. Na místě se ocitáme kolem 7. hodiny ranní a chystáme se koupit si vstupenky. Bohužel je výstup na skálu zpoplatněn a to velmi! Obzvlášť s porovnáním s cenami ubytování a jídla na Srí Lance. Za dva lístky dáváme 60 dolarů! Vstupenky prodávají v obrovské, polorozpadlé a téměř neznačené budově stojící bokem od začátku stezky, která míří na vrchol. Trochu se bojíme, že budeme litovat času i peněz. Lístky už ale máme a tak není cesty zpět.
Začínáme příjemnou procházku, slunce ještě nepálí a dalších turistů potkáváme málo. Přivstat si se tedy vyplatilo. Celý areál kolem hory, nazývaný Královská zahrada je plný pozůstatků bývalé architektury, udržovaných trávníků a bazénků, které jsou postavené snad podle pravítka. Nejlepší je ale výhled na horu a její netypický a velmi fotogenický tvar. Lví skála vypadá ze země opravdu impozantně!
Na vrchol Lví skály vede schodiště, na můj vkus poměrně úzké, ale kupodivu se po něm stoupá docela příjemně. Cestou si lze udělat malinkou odbočku a podívat se na nástěnné malby nahých sigiriyských žen a na unikát Mirror wall, což by dle průvodce měla být lesklá, téměř zrcadlová zeď, která vznikala dlouhá léta za pomocí nejrůznějších materiálů, včetně vajec. Realita je ale docela jiná a můžete zde vidět naprosto obyčejnou, omlácenou a ničím nezajímavou zeď. Po tomto nevšedním zážitku pokračujeme ve stoupání a za chviličku se ocitáme v „prvním patře“ zhruba uprostřed hory na nevelkém plácku, kterému dominují obrovské lví tlapy s drápy, které pomyslně střeží původní schodiště a podle nichž je celá skála pojmenována. Celý tento výjev má něco do sebe a už tohle stojí za to stoupání. Dříve prý k tlapám patřila i hlava lva. Po klasickém foto okénku pokračujeme po schodech opět vzhůru.
Konečně se ocitáme až úplně nahoře. Myslím, že to rozhodně nebylo vychozených 60 dolarů a už vůbec ne ztráta času. Výhled je tu krásný, i když ještě malinko zahalený v ranním oparu. Vidíme odsud horu Pidurangala, na kterou se taky chystáme, nekonečné zelené porosty a vodní plochy. Celý vršek hory je vlastně zbytek půdorysu původního paláce – zídky, jezírka, cestičky. Když se nabažíme „architektury“ i skvělého výhledu, po stejných schodech, ale v protisměru, zase míříme dolů za naším řidičem. Celá akce nám zabrala zhruba dvě hodinky.
Náš Tuk-tukář nás převáží k druhé hoře, kterou jsme obdivovali zatím jen z vršku Lví skály. Před výpravou jsem netušila, že jsou zde skály dvě a tak jsem zvědavá, zda Pidurangala nabídne něco lepšího, než Sigiyria. K hoře se dá dojít i pěšky, ale tuk-tukem to trvá pár minut a je to rozhodně pohodlnější. A Tuk-tukář poslouží taky jako zdatný fotograf a to se hodí.
Co je určitě milé překvapení je cena za vstup na Pidurangala pouhých asi 8 dolarů za dva. Počítejte s tím, že na začátku cesty se musíte zout a zahalit kolena a ramena. Cesta totiž vede skrz chrám, který, (podle mě) nestojí za návštěvu. Pánové ale asi ocení další malby prsatých krásek, prý mnohem lepších na Sigriyi. Cesta na vrchol je zábavnější a rozmanitější než na Sigiriyi – vede totiž přírodou, lesem přes kameny. Výstup je to pohodlný, jen závěr je malinko krkolomný. Ale když jsem to zvládla já, věřím, že to dá v pohodě každý. A jsme nahoře! A je tu nádherně. Ze země to tak vůbec nevypadá, ale je to tu hrozně prostorné a výhledy jsou skvostné! A pohled na Lví skálu je prostě skvělý!
Pokud máte dost času i pěnez, doporučuju si dát skály obě. Pokud šetříte (je jedno zda čas nebo peníze) rozhodně zvolte Pidurangalu. Cena je nižší, cesta zábavnější, výhledy lepší a pohled na Sigiriyi odsud rozhodně nezklame!