Přílepská skála a Kapucínské skály
Autor: František Melán
Fotografie: Vladimír Linhart | František Melán
Štítky: Kapucínské skály | Přílepská skála
Rozhodli jsme se hledat nové skály tam, kam jsme se dosud nevydali.
První krok do neznáma byla Přílepská skála. Nachází se u obce Přílepy cca 8 km severozápadně od Rakovníka a skládá se z pevného pískovce. Do Přílep jsme přilepili, tedy přijeli automobilem. Jeli jsme od Prahy směrem na Karlovy Vary, odbočili na obec Kněževes, kde je třeba dát pozor a odbočit správně na Přílepy. V Přílepech na první odbočce doleva odbočit doleva a pokračovat po poničené silnici a později polňačce až k informační tabuli hlásající přírodní památku Přílepská skála. Tam je lze ponechat auto a vydat se cca 200 metrů do kopce ke skále.
Nikam jsme se nehnali, takže jsme po příjezdu vybalili buřty a opekli náš oběd na jednom z ohnišť. Přitom jsme si všimli, že kolem nás se rozprostírá poklidná atmosféra členitého a zarostlého terénu bývalého lomu. Jedná se o chráněnou přírodní památku, ale táboření nic nebrání. Kolem se nachází nevídané rostliny, živočichové a společenstva, např. vemeník dvoulistý nebo 18 druhů mravenců. Na vrchol skály lze vyběhnout bez lezení a pohlédnout do okolního kraje plného chmelnic. Celou dobu jsme byli sami, takže si člověk vychutná klid (pokud se zrovna nepokouší lézt).
Skála je vysoká 12 metrů a poskytuje cesty obtížnosti 3 až 9. Nejvíce si ji údajně užijí zejména milovníci šestek a sedmiček. Podle našeho průvodce jsme si vybírali obtížnosti 4 až 5 a připadalo nám, že je nutné k obtížnosti přičítat něco mezi dvojkou až trojkou. Navíc jištění je od sebe v dost odvážných vzdálenostech. Občas jsme založili frienda.
Záhy se do nás opřelo slunce a začalo být nesnesitelné vedro. Rozhodli jsme se vyhledat vodu a ponořit se do ní. Další část plánu byly Kapucínské skály, takže jsme se vydali přibližně tím směrem. Skončili jsme u obce Jesenice, která nabízí v blízkosti dva rybníky. My jsme navštívili ten menší, nesoucí jméno Dolní Fikač. Kromě několika lidí válejících se u břehu jsme pozorovali žábu a rybu, která vynořovala hřbetní ploutev nad hladinu podobně jako žralok.
Kapucínské skály jsou viditelné už ze silnice E48 z Prahy na Karlovy Vary. Na této silnici se pod nimi nalézá odpočívadlo, kde je možné ponechat auto a občerstvit se v přilehlém podniku. To jsme zanedlouho vyzkoušeli a dali si točenou kofolu a pivo. Zaparkovat lze i v nedaleké obci Ležky.
Kapucínské skály obsahují přibližně 13 skal a skládají se z hrubozrnné žuly. Obtížnosti jsou 4 až 9. My jsme zkusili Dolní masiv a Kapucín. Mezi skálami je náročnější přechod vzhledem k prudce se svažujícímu terénu. Lezení opět nebylo nijak jednoduché a lehčí cesty nebyly jištěné vůbec nebo málo, alespoň jsme si užili zakládání friendů, smyc a vklíněnců.
Během lezení jsem si všiml, že se nalézáme na kopci, asi 200 metrů nad okolní krajinou. Jedná se o pěkné místo se spoustou míst vhodných k provádění turistiky. Bez problémů jsme našli místo na stany a oheň. Potkali jsme se pouze se dvěma horolezci a miniaturním vřeštícím psem.
Průvodci
Přílepy na lezci nekompletní
Kapucínky na lezci
