Křížem krážem Peloponésem
Autor: Vladimír Linhart | Martin Linhart
Fotografie: Vladimír Linhart | Martin Linhart
Štítky: 2000 | Epidauros | Korint | Nauplio | Némea | UNESCO | Řecko
Némea
Vstáváme brzy, abychom se vydali za dalšími památkami poloostrova. V restauraci si vaříme polévku a Martin pouští dovnitř kvílející štěně. Chyba. Milý psík se hned posral a pochcal do prostřed místnosti na podlahu. Loučíme se s Jardou a jdeme na nádraží. První vlak jede až v 11:14 a tak jdu do sadu na pomeranče. Jedeme kousek zpátky do Némey 200DRS.
Bohužel zjištujeme, že do Némey je to dalších 10km pěšky z nádraží. Zkoušíme stopa a hned první náklaďák nás bere, začíná se nám nějak podezřele dařit. Areál v Némey (30DRS) je nově opravený, což bude asi způsobeno partnerstvím s jednou americkou univerzitou. Po celou dobu prohlídky nás pronásledují nás dva malý psíci. Némea byla především sportovním areálem a školou sportovců.
Odcházíme a ti dva psi jdou za námi. Cestu zpět nás na stop nikdo nebere a musíme si to v pěkném vedru vyšlápnout po svých. Obě malé hyeny jsou pořád za náma, máme z nich dojem, že čekají až padneme a sežerou nás. Cesta je nekonečná.
Konečně jsme na vlakové zastávce, promočení a znavení. Nasedáme na vlak do Korintu odkud chceme přejet autobusem do Epidauru. Autobusy mají jezdit od hotelu Apolon. Zjišťujeme, že přímo do Epidauru nic nejede a tak jedeme alespoň do Nauplia za 1200DRS.
Epidauros
V noci se nám daří ještě přejet autobusem do blízkosti Epidauru, ale ve skutečnosti vůbec netušíme, kde jsme se to ocitli. Nějaká dobrá duše nám radí vystoupit v jakémsi Liguriu, odsud by to mělo být už je 5km po silnici. Je už hluboká noc a my šlapeme v domnělém směru na Epidauros. Jsme na kost promočení, protože se snesla tak neuvěřitelně hustá mlha, že musíme jít každý na jedné straně cesty, abychom neminuli nějakou značku. Nevidíme se ani navzájem a na značky si musíme svítit zapalovačem, abychom je vůbec přečetli. Po hodině cesty, kdy stále nevíme, kde jsme to balíme. Nelze nic najít. Rozhodujeme se bivakovat nedaleko silnice. Před spacáky si házíme ještě pláštěnku a batohy balíme do igelitu. Ona pláštěnka však byla chybou, úplně promoklá se mi přilepila na obličej a málem jsem se v noci udusil.
Ráno vyrážíme vpřed, zbývá už jen 1,5km. Úlevou je, že jsme šli v noci správně. Naše úplně promoklé věci rozkládáme na lavičky před starověkým areálem v Epidauru a sušíme. Lístek dovnitř stojí 800DRS. V areálu se nachází gigantické a neuvěřitelně zachovalé divadlo, kde se dodnes hrají představení. Možné je navštívit příjemné a malé muzeum. Areál je skvělý, stále v něm probíhají opravy a další vykopávky.
Nauplio
Po dvanácté hodině nám jede bus do Nauplia a to naštěstí přímo od areálu. Proto už ve 13h stoupáme do schodů rozlehlého hradu. Z druhé strany tam lze dojet autobusem, což je zjevně mezi turisty varianta oblíbenější.
Korint
Večer nám jede vlak zpátky do Korintu a tak máme spoustu času na nákupy, jídlo i koupání. Patříme samozřejmě mezi exoty. Moc často se to asi nevidí, že by se turisté v polovině listopadu koupali v Naupliu pod hradem, ale to nás nemohlo odradit. Moře je nádherně teplé.
Cesta do Korintu vlakem nás přišla na 1000DRS. Do starého Korintu musíme ještě přejet autobusem, protože to je dalších 10km. Je už pozdě večer, skoro 22:00 a tak nezbývá než se pokusit najít nějaké vhodné místo na přespání. Třeba nějaký hájek.
Po probuzení a letmém rozhlédnutí nám je jasné, že toto žádný olivový háj není :-) Je to skládka bordelu ze staveb. Jdeme raději na památky. Obdivujeme zejména nádherný korintský styl sloupových hlavic.
Po několika dnech intenzivního cestování se cítíme již trochu unavení. Rozhodujeme se zařadit klidové odpoledne a tak z Korintu míříme do pobřežního městečka Ag. Theodori, kde se chceme koupat. Martina postihla smůla v podobě zabodnuté jehlice mořského ježka v noze :-) Náladu nám to však nekazí a večer, zpátky v Athénách se nám daří usmlouvat pokoj v "hotelu" Boston z 5000DRS na 4000DRS za oba. Je to šílená barabizna.
