Je čtvrtek 9. listopadu a já jedu autobusem do Prahy. Na Florenci už na mne čeká brácha, který je podobně jako já ověšený bagáží. Metrem jedeme na Dejvickou, kde nás netrpělivě vyhlíží bráchova přítelkyně. Přivezla nám chleba a čokoládu, ale především nám je morální podporou před naším prvním letem. Aby nám to snad neuletělo, tak bloumáme po letištní hale pro jistotu s tří hodinovým předstihem. Necháváme si za lidových 55Kč zabalit bágly do ochranného igelitu.
♦♦♦
Po půlnoční prohlídce Larisy se vracíme na vlakové nádraží, které se nám jeví jako ideální pro lehké schrupnutí. Musíme zde přečkat do půl šesté. Po cca 1 hodině ranní zažíváme krušné chvilky, začíná být skutečná zima a čekárna je věčně otevřená. Čas utíká pomalu jako snad ještě nikdy. V rámci ochrany našich batohů zaujímáme bezpečnostní polohu - vsedě na lavičce objímáme koleny kapsy batohu, rukama zbytek a hlava je nepohodlně položena na tvrdém vrchlíku. Konečně je 5:30 ráno.
♦♦♦
V 7:10 druhého dne zvoní zvony a my se budíme. Chtěli jsme vstávat podstatně časněji, v 5:30, abychom stihli autobus. Rychle proto balíme a doslova sbíháme dolů do Kastraki. Stejnou cestou jakou jsme šli nahoru. Hlad nás nutí snídat za chůze müsli tyčinky. Když přicházíme do Kalambaky, tak už z dálky vidíme autobus. Je to ten náš. Měli jsme štěstí, protože jede až v 9h. Kupujeme si lístek do Lamíi za 1950DRS. Projíždíme kolem Thermopyl a v Lamíi samotné nás překvapují obrovské hory ...
>>>Pokračovat na celý článek<<<♦♦♦
Takhle si představujeme Řecko. Všude kolem sady pomerančů a mandarinek, zeleň, vůně. Do Mykén to máme 2km pěšky po silnici z městečka Fithia, kde je zastávka vlaku. Pak musíme překonat ještě další 2km do kopce k starověkým Mykénám. Vstup do areálu je za 800DRS a spolu s lístky si kupujeme i leporelo za 400DRS a mapu hradu za 500DRS. rychle se přidáváme k nějaké výpravě, která má s sebou průvodce a posloucháme výklad. Procházíme místa, o kterých nám ve škole promítali diapozitivy ...
♦♦♦
Vstáváme brzy, abychom se vydali za dalšími památkami poloostrova. V restauraci si vaříme polévku a Martin pouští dovnitř kvílející štěně. Chyba. Milý psík se hned posral a pochcal do prostřed místnosti na podlahu. Loučíme se s Jardou a jdeme na nádraží. První vlak jede až v 11:14 a tak jdu do sadu na pomeranče. Jedeme kousek zpátky do Némey 200DRS. Bohužel zjištujeme, že do Némey je to dalších 10km pěšky z nádraží. Zkoušíme stopa ...
♦♦♦
Hned ráno jedeme metrem pod Akropoli do stejně pojmenované stanice. Vstup je mastný 1000DRS. Areál Akropole je hodně opravený a ztrácí svůj starověký nádech. Začíná se stávat takovým Disneylandem a pravděpodobně vše směřuje k tomu, aby Akropole zazářila novotou až tu budou olympijské hry v roce 2004. Po prohlídce Agory (600DRS) jdeme do uliček města. Jedna cikánka nám tu nabízí ubrus se slovy "Mama, thank you, present" ...
♦♦♦