Oamaru, tučnáci a balvany Moeraki
Autor: Vladimír Linhart
Fotografie: Vladimír Linhart | Jana Hábrová
Štítky: 2011 | Nový Zéland | Oamaru
Z Mt Cooku jsme se vrátili na východní pobřeží a sice do města Oamaru, které je zajímavé zejména svými dvěma koloniemi tučňáků (tučňáka žlutookého a vzácného tučňáka malého modrého) a historickými přístavními budovami ve viktoriánském stylu. Pozorování tučňáků malých je bohužel zpoplatněno a není ani možné je fotografovat. Vydali jsme se proto sledovat zdarma ty druhé kousek za město.
Tučňáci se vracejí z moře na pevninu po celodenním lovu daleko na moři asi hodinu před západem slunce. To znamenalo kolem 19:30. Desítky lidí již čekaly na cestičce na útesu kolem pláže ve výšce asi třiceti metrů. Na pláži se sice povaloval jeden tuleň, ale to je stvoření nudné, líné a nehybné, stejné bylo i čekání. Pak se z vody zvedl jeden tučňák. Bohužel byl dost daleko, bez dalekohledu by to bylo zklamání. Přeťapal po pruhu pláže a zmizel ve vegetaci. Za dalších deset minut se vynořil další, ještě mnohem dál, postavil se s roztaženýma ploutvema a osychal. Tento druh tučňáka měří asi 60 cm. Pak se dalších deset minut nic nedělo, a tak jsme odešli hledat místo na spaní. To jsme našli na pobřeží na útesu pomalu ujídaném bouřlivým mořem.
Další den jsme se ještě do Oamaru vrátili a prošli si ho. Klasicky jsme také navštívili knihovnu s internetem zdarma. Skrz město je roztroušené zajímavé steampunkové umění. Krásné městské zahrady s čínskou částí a zábavným velkým bílým papouškem. Malá města kolem deseti tisíc obyvatel jsou na Novém Zélandu překvapivě dobře vybavená. Nechybí pobočky bank, úřady, centrum města s obchody - vše, co má u nás padesátitisícové město.
Po cestě dále na jih jsme za chvíli narazili na ukazatele avizující Moeraki Boulders. Zvláštní kulaté balvany poházené na pláži. Při bližším pohledu je vidět, že jsou jako by slepeny z více částí. Některé jsou puklé a jejich vnitřek je dutý. Proces jejich vzniku jsem podle popisu moc nepochopil. Každopádně postupně odpadaly z útesu během jeho eroze. Přilehlá kavárna a obchod se suvenýry si účtuje $2 za použití jejich chodníčku vedoucího dolů na pláž. Bez problému se dá zaparkovat o kousek níž a přijít k balvanům po pláži.
Popojeli jsme o pár kilometrů dál a strávili pár hodin na krásné pláži s oranžovým pískem u městečka Moeraki. Na kamenech jsem našel spousty jedlých slávek a nasbíral jsem si je na později do nudlí. Cestu k nim mi zpočátku blokoval tuleň, ale hrající si děti ho odehnaly, já jsem ho nechtěl rušit.
Poslední zajížďkou dne byl Shag Point, kde jsme konečně viděli aktivní tuleně jak si hrají a bojují. Dokonce jsem tam viděl i jednoho tučňáka, ale ten byl asi 300 m daleko, takže žádná sláva. Původně jsme tam zajeli, protože mapa říkala, že se tam dá potápět, ale přístup k vodě všude blokovali tuleni a kelp (mořská řasa).
Večer jsem si udělal čínské nudle se slávkama (muscles). Omyl jsem je, krátce povařil dokud se neotevřely a pak je vyřízl a přihodil do nudlí. Po posledním zážitku s jinýma škeblema pipi jsem z nich měl sice trochu strach, ale nic se naštěstí nestalo a byly i celkém chutné.
Tuleni na Shag Pointu
