Dunedin a poloostrov Otago
Autor: Jana Hábrová
Fotografie: Vladimír Linhart | Jana Hábrová
Štítky: 2011 | Dunedin | Nový Zéland
Dunedin se svými 110 800 obyvateli patří k nejvetším městům na Jižním ostrově. Je to příjemné město s nejstarší novozélandskou univerzitou a spoustou galerií a muzeí. Naší pozornost ale upoutala hlavně prohlídka místního pivovaru Speight's Brewery. Za pouhých 18 dolarů jsme absolvovali hodinu a půl dlouhou prohlídku celého pivovaru a pak následovala asi hodinová ochutnávka šesti druhů piv. Speight's Brewery vyrábí i pivo typu Pilsner, ale to s naším plzeňským nemá nic společného. Postupně jsme ochutnali všechny druhy, a pak jsme si mohli sami natočit, co jsme chtěli a kolik jsme chtěli, což bylo dost a následná prohlídka města byla veselá.
Měli jsme v plánu navštívit i čokoládovnu Cadbury, ale bohužel už nám nezbyl čas a po všem tom pivu jsme na čokoládu ani neměli moc chuť. Šli jsme se tedy podívat do budovy městského nádraží, kterou zdobí mozaiková podlaha a jezdí odtud vyhlídkové vlaky z 20. let. Zastavili jsme se krátce v knihovně a nakoukli do veřejné umělecké galerie. Do knihovny jsme se vrátili ještě jednou, když Vláďa zjistil, že nemá foťák a nejspíš ho tam zapomněl. Nechal mi batoh a utíkal. Já jsem šla pomalu za ním a před knihovnou jsem ještě jednou zkontrolovala obsah batohu. Foťák byl samozřejmě uvnitř ...
Další den jsme si chtěli prohlédnout sousední poloostrov Otago, proto jsme se vydali hledat místo na spaní tím směrem. Zhruba v polovině poloostrova jsme našli to pravé místo na pobřeží a bez poblémů přenocovali. Poloostrov Otago je proslulý nejpřístupnější divočinou na Jižním ostrově. Je to místo, kde můžete vidět albatrosy, tučňáky, lachtany a lvouny. Nám ale nepřálo počasí. Když jsme přijeli k pozorovatelně albatrosů, byla průtrž mračen a foukal tak silný vítr, že jsme se neodvažovali ani vylézt z auta. Albatrosy jsme tedy neviděli. Rozhodli jsme se, že zkusíme štěstí na druhé straně poloostrova na Sandfly Bay, kde měla být pozorovatelna lvounů. Počasí se trochu umoudřilo, ale silný vítr nepolevil. Vydali jsme se na pláž. Celou cestu mi nepříjemný vítr foukal písek do očí, tak jsem toho moc neviděla. Ale stálo to za to, pláž byla moc hezká a potkali jsme tam slibované válející se lvouny. Nakonec vysvitlo i sluníčko.
Odpoledne jsme se vrátili do Dunedinu, kde se Vláďa pokusil chytit nějakou vlnu na našem bodyboardu a pak jsme si šli zaplavat do vyhřívaného slanovodního bazénu. Vykoupaní a umytí jsme se vydali na Southern Scenic Route, vedoucí po jižním pobřeží Jížního ostrova.
Lvoun na poloostrově Otago
