Nasca a její tajemství II.
V Nasce a okolí je k vidění víc zajímavostí než jen geoglyfy. Okolní poušť je posetá hroby Nasců i pozdějších Inků. Několik z nich je otevřeno na ukázku na hřbitově Chauchillo.
Kolem se válejí úlomky kostí a keramiky a útržky tkanin staré stovky let. Areál je hlídaný jen ve dne, takže v noci tam i v okolí řádí vykradači hrobů. Ani by nebyla šance tak ohromné
území ohlídat. Je to nerovný boj.
Nascové, stejně jako další kultury, a konec konců i Inkové, jsou pohřbeni ve skrčené poloze a mumifikováni mimo jiné chilli papričkami. Pouštní klima mumifikaci pomáhá. Cestou jsme míjeli novodobý hřbitov, kam jsou pohřbíváni chudí lidé, jejichž rodiny nemají na to, aby jim zaplatily místo na hřbitově ve městě. I z nich jednou budou mumie.
Hrobky Nasců jsou čtvercové, vyzděné nepálenými cihlami, individuální nebo rodinné. Skrčená poloha měla napodobovat polohu plodu a tak byli mrtví připraveni na reinkarnaci.
Hleděli k východu a v hrobě měli i odpovídající výbavu. Vyvržencům společnosti dávali do úst výkaly a svazovali jim ruce, aby se nemohli vrátit.
Nasca je malé zaprášené město, jehož centrum se přejde za chvíli. Za vyschlým korytem stejnojmenné řeky, plné odpadků, se nacházejí dvě zajímavosti: keramická dílna a "zlatokopecká dílna". Obě jsou rodinné firmy. V té druhé ukazují turistům, jak se z horniny získává zlato. Šest dní dobývají rudu v horách, sedmý den ji doma zpracovávají, a to tak, že nejprve se musí nadrtit a pak se z ní pomocí rtuti dostává zlato. Je to velmi těžká, a vzhledem k výparům rtuti, i zdraví škodlivá práce. Dnes mají pravděpodobně větší příjmy z příspěvků turistů a z malého krámku se zlatými šperky než z dobývání zlata, kterého je v hornině poměrně málo.
Návštěva keramické dílny byl velký zážitek. Provedl nás pan Tobi, syn zakladatele dílny, který po svém otci spolu s bratrem převzal žezlo a vyrábí repliky keramiky kultury Nasca. Jeho otec jako
samouk zkoumal střepy této keramiky a obnovil postup její výroby. Nejběžnější byly rituální nádobky se dvěma zobáčky propojenými můstkem - z jednoho tekla voda, druhým tam pronikal vzduch.
Nádoby neměly ploché dno, protože Nascové neznali stůl, prostě je zapíchli do písku. Keramika je malovaná přírodními barvami - kaolinem a různými sloučeninami železa, mědi apod.
Pan Tobi pojal výklad jako šou a ukázky výroby prokládal českými a polskými slovíčky, která se naučil od turistických výprav. Měl na ně neuvěřitelnou paměť. Na stěnách měl sbírku samolepek různých cestovek a tatínkova vyznamenání a diplomy. Byla to opravdu velmi příjemná návštěva.
Pouštní město Nasca bere vodu z hlubokých podzemních vrtů a z části také z původních inckých akvaduktů, které přivádějí vodu z hor. Akvadukty, které jsou "vyzděné" oblými kameny, vedou
pod zemí. Občas jsou přerušeny větracími okny, která tam přivádějí vzduch, aby voda lépe proudila. Jesus to připodobnil ke krabici džusu: když do ní uděláte ještě jednu dírku, džus vytéká
plynuleji. K malým větracím oknům ústí velké, většinou spirálovité, díry také "vyzděné" kameny, které umožňují lepší přívod vzduchu k oknům. Akvadukty jsou po staletí v dobrém stavu a
úspěšně odolávají zemětřesením právě kvůli oblým kamenům, které se při zemětřesení sice chvějí, ale protože nejsou napevno spojené, nespadnou.