Barevný svět Torres del Paine
Autor: Jiří Pětioký | Jana Košťálová
Fotografie: Jiří Pětioký | Jana Košťálová
Štítky: 2014 | Chile | Jižní Amerika | Patagonie | Torres del Paine
Za všechny spleeny prý může nebarevný svět. Ten, který potkáte v Torres del Paine, je ale přesně opačný. V tomhle nepřekonatelném kraji jsme strávili čtyři dni. Každý z nich stál za to, abychom pro něj cestovali do Patagonie ...
W trek
Žulové věže masivu Torres del Paine jsou prostě symbolem Jižní Ameriky. Procházka údolím říčky Río Ascensío má sama o sobě své kouzlo. Pod Campamento Torres následuje prudký výšlap na ledovcovou morénu. Odměna daleko předčí vynaloženou námahu. Ať se na mě Italové nezlobí, tři Cimy jsou krásné, ale Torres nepředčí.
Následující den se strhne velká vichřice, kvůli které se musíme často něčeho přidržovat, aby nás to nesfouklo do údolí. Když ale přejdeme do oblasti nazývané Estancia Cerro Paine, vítr se utiší. Scházíme uklidňující krajinou ke smaragdovému jezeru Nordenskjöld. Po pravé ruce se objevuje dvojbarevný masiv Cuernos del Paine.
Refugio Cuernos del Paine je místem, kde se vzácně potkali dva architekti. Lidský a ten, který projektoval před miliony let. Jdeme se zahřát dovnitř a popíjíme kafe. Kolem nás odpočívají spokojení lidé. A i nám je tady dobře. Pokračujeme po oblázkové pláži směrem ke Campamento Italiano. Poprvé nám prší, ale náladu nám to vůbec nekazí. Vstupujeme do zeleného údolí a mezi stromy u říčky stavíme stan. Nečas si nepřipouštíme.
Ráno je zase dobře. Vaříme čaj z vody z Rio Francés a vyrážíme na výlet do stejnojmenného údolí. Po levé ruce se vypíná obří zaledněný Cerro Paine Grande, po pravé ruce se odkrývá zcela nová výhledová perspektiva Cuernos. Nad Campamento Británico nás už čeká jen krátký úsek na vyhlídku. Údolí je zde zakončeno obřím amfiteátrem roztodivných věží. Vracíme se stejnou cestou zpět a pokračujeme k Mountain Lodge Paine Grande. Loučíme se s Cuernos. Máme štěstí a mraky nám na několik hodin odhalí i nejvyšší horu pohoří – Cerro Paine Grande.
Poslední etapa je nejnáročnější. Od Lago Pehoe stoupáme na hřeben, který ho odděluje od ledovcového Lago Grey. Pokud už se tam dostanete, otevře se vám parádní pohled na zaledněné kopce kolem. Cesta dál kopíruje východní břeh Lago Grey. Po pravé ruce vykukují vrcholky zaledněných štítů. Porost na jejich úpatí je ohořelý – památka na turisty, kteří venku rozdělávali táboráky. Trek přechází do malebného tichého údolíčka, kde je možné si odpočinout na chatě Lago Grey. Odtud už je to pak jen několik minut na vyhlídku na ledovec.
Vracíme se zpátky k Mountain Lodge Paine Grande. Jsme totálně unavení a čekáme na břehu jezera na katamarán. Loď nás převáží přes Lago Pehoé. Celé pohoří máme před sebou jako na dlani. Míjíme vodopády Salto Grande a přistáváme u Guardería Pudeto. Zde na nás čeká autobus do Puerto Natales. Loučíme se s jedním z nejkrásnějších míst na světě. Blíží se večer, lidé odjíždějí a na větrem zmítaných patagonských pláních zůstávají jen pasoucí se lamy.
Praktické informace
Doprava, ubytování a jídlo
Do NP Torres del Paine se obvykle jezdí busem z města Puerto Natales (2 hod). V Puerto Natales lze bez problémů půjčit stany, spacáky i kempovací vybavení. Stany, spacáky a karimatky lze půjčovat i v refugiích, ale je to drahé a v době hlavní sezóny mohou být věci rozpůjčované. V Puerto Natales funguje řada hostelů s dormy. Trekaři zde nakupují jídlo. Jídlo koupené v parku je předražené.
Bus Puerto Natales – Torres del Paine: 10.000 CLP zpáteční. Funguje zde více operátorů.
NP Torres del Paine
Vstup do parku 18.000 CLP. U vstupu do parku dostanete mapu a potřebné informace.
Katamaran Refugio Pudeto - Refugio Paine Grande: 12.000 CLP (19.000 CLP zpáteční). Minibus Laguna Amarga - Los Torres: 2.500 CLP.
Kempy spravované CONAF jsou zdarma. Kempy, které se nacházejí vedle refugios, jsou spravované komerční firmou a platí se zde mezi 4 a 8 tisíci CLP. Některý kemp může být zavřený kvůli rekonstrukcím, informace podají rangeři CONAF u vstupu. Většina kempů má minimálně WC (vlastní toaleťák). Kempy na Wéčku jsou vesměs dobře situované proti větru, místa na stanování jsou chráněná.
Spaní v refugios je drahé a je nutné ho v hlavní sezóně bookovat dopředu. V refugios lze koupit draze jídlo (pasta, polévky…)
Na trek k Torres del Paine a k Lago Grey se chodí vesměs bez bagáže, která se nechává v kempu. Věci si schovejte dovnitř stanu, ať nelákají nenechavce. Nám někdo odcizil ze stanu chléb. Po oznámení správci chaty se začal celý personál starat, vnutili nám zdarma vlastní chléb a omluvy neměly konce. Pitné vody je po cestě dostatek.
