Rozpálená Mendoza

Přidáno: 8.1.2008 | Datum akce: 6.1.2008
Autor: Martin Linhart
Fotografie: Martin Linhart
Štítky: 2008 | Argentina | Jižní Amerika | Mendoza

Krátce po deváté hodině večer místního času (časový posun je mínus tři hodiny) jsme vystoupili z letadla a okamžitě nás ohromila teplota a vlhkost vzduchu. V Praze jsme nastupovali v péřových bundách a tady večer je moc horko i na tričko – je 27 stupňů. Bez problémů dorazila i naše zavazadla, kontroloři dovozu potravin měli asi pauzu a tak jsme se dostali na argentinskou půdu bez nejmenších potíží.

Z letiště jsme se do centra svezli shuttle busem za 35 pesos na osobu (1 peso = cca 5,70Kč, zhruba 3 pesos za dolar) a na moderním autobusovém nádraží Retiro poblíž centra Buenos Aires jsme zjistili, ze si do páté ráno počkáme nějakých šest hodin než vyrazí náš bus do Mendozy. Lístek za 128 byl v danou chvíli úspornější volbou než letadlo za 360 pesos. Když jsme pak ale trávili následujících 17 hodin v překlimatizovaném autobusu společnosti Chevallier, ihned bychom měnili.

Dlouhá cesta, která skončila až před jedenáctou hodinou večerní na autobusovém terminálu v Mendoze se podepsala především na Alešovi. Je nastydlý z klimatizace a museli jsme mu nasadit medicínu. Jeho příšerný kašel nás trochu děsí, a proto zůstaneme o jeden den navíc v klidu v Mendoze, abychom měli všichni čas se z toho vzpamatovat.

Bydlení přímo v centru města asi 50 metrů od největšího náměstí Plaza Independencia je luxus. Máme zdarma internet a v ceně 32 pesos je i snídaně! Hostel Independencia bude naší základnou až do středečního rána. Spíme v ložnici pro šest lidí. I když o spánku se moc mluvit nedá. Je takové horko, že to prostě nejde. Celou noc je běží ventilátor zavěšený pod stropem, který mírně vrže. Vypadá to jako scéna z doupěte drogového dealera. Odkapávající pot a hučící ventilátor!

Řadu věcí jsme se rozhodli koupit až na místě a udělali jsme dobře. Všechno jsme bez problémů sehnali (karimatky, plynové kartuše, láhev na benzín a další) a v úterý zbývá jen nakoupit jídlo. První, po čem jsme šli, byly sandály - v pohorách je to tu zcela vyloučeno (teploty přes poledne jsou kolem 40 stupňů ve stínu). Když zmiňujeme nákupy, sluší se pochválit i skvělé argentinské steaky a pivo Brahma. Mimochodem pivo je v obchodě stejně levné jako voda – takže zajisté uhádnete, čemu dáváme přednost.

Stačili jsme už potvrdit i přesné termíny výstupu na Aconcaguu a objednali jsme si mulu, aby nám do základního tábora v Plaza Argentina vynesla zásoby. Musíme pochválit společnost Aconcagua Trek, která nám vyšla maximálně vstříc a díky níž jsme ušetřili spoustu peněz a hlavně zbytečných starostí). Termín odjezdu na aklimatizační výstupy v oblasti Cordon del Plata je také potvrzen. Ve středu ráno v 9:30 vyrážíme! Návrat zpět do Mendozy plánujeme až na příští týden - 16. ledna 2008.

Rozpálená Mendoza