Oberinntal a Kaunertal
Autor: Martin Linhart
Fotografie: Vladimír Linhart | Martin Linhart
Štítky: 2013 | Kaunertal | Oberinntal | Rakousko | Renkfälle
Tradičním vrcholem zimní lezecké sezóny je výjezd do Rakouska na pořádné ledopády. A nejinak tomu bylo i letos. Drobnou prasklinku do jinak křišťálově průzračného plánu vnesl Ježíšek. Nadělil mi totiž novou hrazdu. A s několika milimetry nově narostlé svaloviny, neúměrně narostla i víra ve vlastní schopnosti. A tady přichází změna osvědčeného schématu, které bylo vždy charakteristické výběrem lezeckých linií, které jsou co nejblíže civilizaci a není potřeba hodiny prošlapávat stopu v třeskutém mrazu. Zatoužil jsem po dokonalé parádě – Renkfälle! Odlehlá oblast s obřími ledy a šílenými obtížnostmi! Dvousetmetrové masy zmrzlé vody a průměrná obtížnost cest WI 5!
Optimální spotřeba nám nedovoluje překročit magickou hranici 100km/h. Vláďa dlouhé desítky minut pečlivě opracovává tupé hroty cepínů zapůjčeným pilníkem. Stehna zasolena kovovými pilinami. Před půlnocí zapínáme GPS. Vjíždíme na lesní cesty za obcí Ried im Oberinntal a neradi bychom se ztratili v hlubokých rakouských smrčinách. Slaboučká Fabie 1,2 dostává zabrat. Mám zařazen první rychlostní stupeň, sešlápnutý plyn, ale něco je špatně! Jedeme dozadu! Vláďa vyskakuje a snaží se udržet auto na kluzké lesní cestě. I přes tmu kolem je nad slunce jasnější, že musíme nasadit řetězy. Daří se nám stabilizovat auto, aby neujíždělo, a vrháme se do boje s řemínky. Trochu jsme podcenili situaci.
S nasazenými řetězy má jízda do zledovatělého vrchu úplně jinou kvalitu! Dokonce můžu zařadit i druhý rychlostní stupeň. Parkujeme před závorou. Lesní cesta je jediné rovné místo široko daleko. Stan stavíme přímo na ní. Snad nás neodhrábne rolba.
Ráno nás probouzí hluk blížícího se auta. Tak rychle jsme stan ještě nesbalili. Lehce snídáme a rovnáme náklad do batohů. Chceme vydržet pod ledovou stěnou celé tři dny. Dvojice lezců s malými batůžky na skialpech nám nebere optimismus ani ve chvíli, kdy nahazujeme naše 30ti kilové almary na záda a vydáváme se na pochod. Mladý lesník, jehož auto nás ráno probudilo, nás žádá, abychom se nevraceli zpět v době, kdy se stmívá. Tou dobou se sem stahují jeleni z celého okolí a je zákaz cestu používat. Ujišťuje nás, že po třech hodinách chůze bychom se mohli pod ledy dostat.
Renkfälle je unikátní oblast. Dar přírody. Na kolmé skalní stěně tu přes zimu vzniká obří ledová aréna, kde naleznete ráj ledového lezení. Tedy poté, co zapomenete na nekonečnou přístupovou cestu! Průměrná obtížnost výstupů je WI 5 a linií dlouhých 160 – 170 metrů zde naleznete skutečně dostatek.
Na cestu do oblasti se jednoznačně pouštějte pouze na skialpech nebo sněžnicích a zapomeňte na jednodenní akce. Jakmile se pod Renkfälle dostanete, byla by obrovská škoda hned utíkat pryč, zvláště pak v situaci, kdy je cesta zpět uzavřena již po 16. hodině!
Místní klasika: Eiskönig (WI 5+, 160m), Eisspur (WI 5, 170m), Klassiker Renkfall (WI 4+, 160m).
Tři hodiny bez zastávky jsou za námi. Stále jsme v lese. Postupujeme pomalu a každý krok vyžaduje nemalé úsilí. Zapadáme po kolena.
„Jestli ta pakárna do hodiny neskončí, tak to balím!“, volá na mne zezadu Vláďa.
„Koukni, támhle je zlom, pak se objeví rajská rovinka a ledy. Už tam jsme.“, snažím se přesvědčit hlavně sám sebe. Tenhle idiotský plán je můj a prostě to nemůžu vzdát první!
Stojíme na místě, které může být v létě nádherné. Krásná rozkvetlá alpská louka. Teď je to past! Neudělám jediný krok, abych nezajel po pás do sněhu. Nechtěli jsme se vydat ze všech peněz. Půjčení skialpů totiž vyjde na hříšnou sumu mincí. A tady to je výsledek!
„Už na to seru!“, vyštěkne Vláďa. Odhazuje batoh a já mu v duchu děkuji, že to řekl první. Vytahujeme foťák a nádherné ledopády Renkfälle zachycujeme alespoň na obrázku. Dělí nás od nich něco přes kilometr, který za těchto podmínek nejsme sto překonat. A kdyby sněhu připadlo, tak se odsud ani nedostaneme. Čekají nás tři hodiny na cestě dolů a zabitý lezecký den.
Oberinntal
Sjíždíme autem do údolí Oberinntal, kde se konečně pouštíme do lezení. Za hospodářskou usedlostí Mariastein jsou hned čtyři ledopády. Wiesafleck 1 – 4. Po nalezení do Wiesafleck 3 (WI 5+, 70m) zjišťujeme, že letos tu ledy nenatekly zrovna ideálně. V polovině děláme abalaka a balíme. Nestabilní křehké struktury. Nemůžeme se protlouct ke kompaktnějšímu ledu. Totéž se opakuje na Wiesafleck 2 (WI 5, 50m). Dolézám pod převis. Shora nade mnou zlověstně visí nablýskané hroty krápníků a přede mnou je tenké sklo, za kterým pozoruji zurčící vodu. Wiesafleck 2 je ledová masa stojící v prostoru před převislou skalou a pohled přes několikacentimetrový led na tekoucí vodu mi nedělá dobře v bříšku. Cepíny se snažím spíše zakládat, abych nerozbil to málo, co drží ledový komín pohromadě. I tady balíme, aniž bychom dolezli top. Cítíme se zklamaní a podvedení. Máme formu, ale není ji kde prodat. Viděli jsme dost. Dva dny v Oberinntalu nám mnoho radosti nepřinesly. Jedeme …
Návrat k jistotám – Kaunertal
Hned jak jsem ho znovu uviděl, tak mi srdce poskočilo radostí – Gsallbach (WI 4+, 135m). První pořádný ledopád, který jsem kdy v Rakousku lezl. Zůstaneme tady. Konec experimentování!
Gsallbach (WI 4+, 135 metrů)
Přístup k ledopádu je snadný. Gsallbach je krásně vidět od silnice, kde naleznete i malé parkoviště. Cesta do kopce zabere kolem 5 - 10 minut.
Nad první částí ledopádu, která má 45 metrů, naleznete vlevo na skále perfektní štand - kvalitní smyce s karabinou. Po dalších 10 metrech kombinace chůze a lezení následuje další kvalitní štand s karabinou vpravo ve skále.
Po čtyřiceti metrech chůze se dostanete pod další kaskádu ledopádu Gsallbach. Když jsme jej lezli, nepodařilo se nám najít žádný pevně zbudovaný štand, takže jsme to vyřešili abalakovými hodinami.
Perfektní lezení, které vřele doporučujeme.
Více o lezení v údolí Kaunertal - viz článek, fotografie a video (r. 2010).
A tak se i stalo. Den a půl jsme lezli na Gsallbachu. Jeden den svítilo slunce a druhý padal sníh. Ani Gsallbach neměl ideálně natečeno, ale lezení to bylo parádní …
GPS
Ke stažení jsou k dispozici soubory ve formátu *.gdb pořízené přístrojem Garmin eTrex 30. Naleznete zde příjezdovou trasu na parkoviště pro přístup do oblasti Renkfälle. Dále cestu údolími na dohled ledopádům Renkfälle a pak trasové body s polohou ideálních parkovišť pod ledopády a místy, kde se dá celkem dobře zašít na noc.
Ke stažení:
Materiál
Kromě osobního lezeckého vybavení (sedáky, helmy, odsedky, slaňovací pomůcky, mačky, cepíny ...) a vybavení pro stanování v zimě jsme si s sebou brali:
- 2x60m lano,
- 3 smyce (120cm),
- 12 šroubů (různé velikosti - ideální byly velikosti 16cm a 19cm),
- 10 expresek,
- 3 šroubovací karabiny,
- 1 ocelová šroubovací karabina,
- 3 volné drátěné karabiny,
- 2 metry šňůr (5mm),
- 1 šťáradlo,
- nůž.
Na lezení jsme si vždy přibalili i plynový vařič, abychom si uvařili čaj.
Literatura a další informace
Ledové lezení v údolích Oberinntal a Kaunertal, včetně úžasné oblasti Renkfälle, jsme objevili v průvodci po "Alpských ledech - 600 nejlepších ledopádů v Alpách" od Maria Sertoriho.
Weby- Renkfälle – více informací o celé oblasti,
- Oberinntal a Kaunertal - více informací o možnostech lezení v ledu,
- Gsallbach - více informací.
