V Mexiku nás trápí stejná otázka jako v Peru. Jak se odtud co nejlevněji dostat? Zjišťujeme, že letět mezi svátky na Havaj je bláznovství. Všechno je tam plné, narvané turisty a ještě dražší než obvykle. Jsme tedy nuceni koupit letenku do Los Angeles, což je kupodivu nejlevnější varianta, pár dní tu pobýt a pak teprve konečně odletět na Havaj. A tak den po Štědrém dnu přistáváme v Los Angeles. Cestou do hostelu míjíme obrovské množství bezdomovců. Spí ve stanech podél silnic. Mají ze stanů, plachet, krabic a harampádí vybudovaná celá městečka. Jeden z bezdomovců kolem svého stanového obydlí dokonce zametá.
Hostel je pro nás podobně kuriózní záležitost jako hromady bezdomovců. Na dvorku rodinného domu v párty stanu oslavují obyvatelé hostelu Vánoce pokuřováním (asi nejenom) trávy. Ta je tady legální. Jejich smysly i vnímání reality jsou dost zakalené, přesto se nám podaří sehnat ruského bytného a ubytovat se v jednom z pokojů. První kontakt s LA předčil naše očekávání. Zabíráme si jednu volnou palandu a raději se vydáváme do centra LA plného obřích moderních mrakodrapů.
Nejdřív máme pocit, že jsme ještě pořád v Mexiku, ale jen jsme z taxíku vystoupili jinde, než jsme chtěli. Ve čtvrti plné Mexičanů, mexického jídla a levných obchodů se vším možným. Je tu hrozně živo, plno a rušno. Ale jen opustíme tuhle čtvrť, je všechno jiné. Pokračujeme ulicí Broadway plnou divadel a kin. Potom skrz jakousi nóbl módní ulici se konečně dostáváme k mrakodrapům v centru. To je úplně liduprázdné. Skoro vše je zavřené, všichni asi doma slaví Vánoce. Zkoukneme budovu Walta Disneye a tím náš první den v LA končí. Nazítří vstáváme brzy, abychom stihli všechny hlavní atrakce LA za jeden den. Taky raději strávíme celý den mimo naše hostelové hašišové doupě.
Snídáme jako správní Američané koblihy a kafe. K první zastávce našeho výletu jedeme pohodlně městskou hromadnou dopravou. Tou je čtvrť Venice, kde nás velmi příjemně překvapují vodní kanály, uměle vytvořené podle vzoru těch italských. Je tu krásně, ticho a klid. Naprosto idylické bydlení, odkud už je to jen pár kroků k pláži. K té z pobřežní hlídky. Je obrovská, lemovaná vysokými palmami a promenádou. Jsou tu spousty lidí, jezdí na kole, na bruslích, pěšky. Slavné dlouhé molo, odkud pozorujeme surfaře.
Pokračujeme na Muscle Beach, kam kdysi dávno chodil cvičit Arnold Schwarzenegger. Opravdová posilovna tu už žel bohu není, jen venkovní kruhy, bradla a hrazdy. Vláďa si dává Sokolskou sestavu. Pokukujeme taky po množství suvenýrů s Arnoldem. Půjčujeme si kola a jedeme na konec promenády k Santa Monice, kde je na molu malý zábavní park. Z nostalgie zkoušíme trefit plastové kroužky na láhev a vyhrát obřího plyšáka. Samozřejmě neúspěšně. Trochu adrenalinu a výhledu na celou pláž si užíváme na malé horské dráze. Snažíme se sehnat něco k snědku. Pouliční jídlo nás odrazuje cenou, a tak obědváme v McDonaldu.
Přes moderní nákupní ulici v Santa Monice pokračujeme zase autobusem do Beverly Hills plného luxusních obchodů aut, lidí i domů. Překvapivě, notoricky známým seriálem proslavené "90210" je pouze PSČ Beverly Hills. Na návštěvu Beverly Hills jsme se připravili sledováním filmu Pretty Woman, a tak nemůže chybět zastávka na nákupní třídě "Rodeo Drive, puso". My bohužel nenakupujeme. Jsme tu asi jediní s baťohem, v pohorkách a bez zlaté kreditky.
Nakonec míříme do Hollywoodu. Je už tma, i tak se ale bavíme hledáním slavných jmen na známém chodníku slávy. Arnold, Sly, Chuck Norris... Další atrakce kromě rádoby sexy domina shopů a suvenýrů nenacházíme. A na slavná filmová studia nemáme čas. Skoro celé LA za jediný, skvělý den. Zítra půjčujeme auto a vydáme se za hranice města. Čeká nás 6 dnů kempování a potom se opět vracíme do LA, vrátit vůz a na letiště.
Tenhle poslední den, využíváme k návštěvě Griffithovy observatoře. Odtud máme výhled na slavný nápis Hollywood na hollywoodských kopcích. Je sice sotva k přečtení, jak je daleko, ale je tam! Jsou tu davy lidí, je to sem trochu výšlap z parkoviště pod kopcem, ale observatoř je skoro celá zdarma. Mají tu zajímavé expozice - Foucaultovo kyvadlo, sledování Slunce, interaktivní spektrometry.
Poslední noc před odletem spíme v pronajatém bytě s teplou sprchou (díkybohu!) ve čtvrti Inglewood (fanoušci Pulp Fiction znají). Když jdeme s báglem k domu, zastavuje u nás černoch, parkuje svůj vůz, u toho popíjí z malé lahvičky vodku a přátelsky nám udílí sousedské rady. „Rozhodně si berte Uber, nechoďte tu pěšky, tady jsou jenom gangy, bráchu tamhle na rohu zastřelili, 12 kulek dostal, to jenom vypadá jako bezpečná čtvrť, tady se pořád střílí, na severu Mexičani, na jihu černoši. Jedu za mámou, ta je bílá jako vy. Našli jste dobrou nabídku na internetu, že jo, každou chvíli tu vidím policajty u vašeho domu, dávejte si bacha, samý gangy tady...“. Toto asi pětiminutové varování nás lehce znejistí. Cestou do obchodu za tmy máme trochu strach, ráno na letiště radši vážně jedeme Uberem a bezpečně odlétáme na Havaj. Konečně za teplem!