Kempaři ve Vegas
Autor: Vladimír Linhart | Lucie Mičková
Fotografie: Vladimír Linhart | Lucie Mičková
Štítky: 2019 | Arizona | Joshua Tree | Kalifornie | Las Vegas | Los Angeles | Nevada | Severní Amerika | USA
Národní park Joshua Tree
Po dvou dnech v Los Angeles si půjčujeme auto a chystáme se do národního parku Joshua Tree. Všude zácpy, takže místo tří hodin jedeme šest. K cíli přijíždíme až večer. Nezbývá než postavit stan, uvařit večeři a jít spát. Je zima a tma, spánek je jediný možný program.
Poušť, kaktusy, prapodivné Joshua stromy, po kterých je park pojmenovaný, krásné žluté oblé obrovské kameny. Čerstvě napadnutých 30 centimetrů sněhu. Kaktusy a poušť pod sněhovou peřinou jsou boží. Tak trochu jako z jiného světa. Připadáme si jako uprostřed kulis nějakého podivného filmu. Park je obrovský, projíždí se autem a zastavuje se u zajímavých míst. Nám připadá zajímavé snad každé místo. Vánoční prázdniny jsou ideální čas na výlety a tak je tu hodně plno, hlavně na parkovištích. Někde je tolik aut, že to vzdáváme a rozhodujeme se sem zajet znovu až ráno.
Kempování v zimě
Na noc se přesouváme trochu níž, kde už není sníh, ale pořád jsme asi v 800 metrů nad mořem. Zima tu je pořádná. Na vařiči si chystáme fazole s párkem, večeříme v autě, abychom se aspoň trochu zahřáli, oblékáme na sebe snad všechno oblečení, co máme a schoulení ve spacáku usínáme. Ráno je opět vařič v provozu. Tentokrát si děláme kávu a snídáme opět v autě, abychom trochu rozmrzli. Takhle divoce si budeme žít celkem 6 nocí. Vypadá to, že nás čeká nejkrušnější a rozhodně nejstudenější úsek naší cesty. Po mrazivé noci, kdy nás ani všechny vrstvy oblečení před zimou neochránily, musíme nutně zlepšit kvalitu svého ubytování. Řešení je jasné - ve Walmartu kupujeme deku! Plán cesty víceméně nemáme, hlavní je, abychom pořád byli na dojezd k nějakému kempu, ideálně za světla. To se nám samozřejmě skoro nikdy nepodaří.
London Bridge - Lake Havasu
Dopoledne trávíme ještě průzkumem Joshua Tree parku a pak se přesouváme k něčemu, co podle mapy vypadá jako město, a mají tu i kemp. Za pár hodin už parkujeme u London Bridge ve městě Lake Havasu, což je ne příliš zdařilá imitace Londýna. Červené telefonní budky, pár domků v anglickém stylu, londýnské suvenýry. Nechápeme význam tohoto počinu a jsme asi jediní turisté z Čech, kteří při návštěvě USA zavítají zrovna sem. Celý den se tady v okolí poflakujeme a navštěvujeme několik z více než 20 majáků rozesetých kolem jezera. Je zrovna dost větrno a tak to není úplně příjemný den. Některé majáky si prohlížíme jen z vozu, protože tak dobré, abychom kvůli nim vylezli do zimy a větru, rozhodně nejsou.
Ať žije McDonald!
Zachraňuje nás, jako po celou dobu v USA, McDonald. Je tu teplo, wifina, levný kafe a záchody. Jediné, co postrádáme, jsou zásuvky. V McDonaldu trávíme opravdu hodně času. Čistíme si tu zuby, zahříváme se, snídáme i obědváme. Ještě nikdy v životě jsme nebyli vdění za to, že tahle firma vůbec existuje.. Kempy v USA jsou totiž praktičtější pro obytné vozy než pro stany. Kemp tu je prostě jen pusté místo v poušti, kde je dovoleno nocovat. Ale zase je to zdarma a to prospívá našemu budgetu. Večer se opět opakuje stejná rutina jako předešlý den – vaření, oblíkání všeho teplého, stavění stanu a spánek. Deka plní svou funkci a hřeje, noc je o poznání příjemnější. Ráno vyrážíme do Vegas, bejby!
Trocha westernu
Cestou do Vegas se zastavujeme v maličkém zlatokopeckém městečku Oatman uprostřed pouště, kde nás hned po příjezdu vítají tři oslíci. Jak se ukazuje, ve městě jich žije asi 20, volně chodí po silnici, strkají hlavu turistům do aut, nechají se hladit i krmit. Vypadá to tu jako ve starém westernu a osli tomu dodávají šmrnc. Dříve tu pracovali v dolech, ale po skončení těžby byli propuštěni na svobodu. Od té doby se potulují po okolí. Nikdo je ve městě nedrží, dobrovolně slouží jako lákadlo na turisty. Když se dost vymazlíme a vynadíváme, frčíme směr Vegas.
Národní park Red Rock Canyon
Cestou si dáváme ještě jednu zastávku, protože odpolední Vegas není ten správný zážitek, pro který si jedeme. Využíváme tedy pár zbývajících hodin k návštěvě národního parku Red Rock Canon. Samozřejmě tenhle nápad nemáme jen my a je tu dost plno. Veliké různě zbarvené skály a šutráky. Růžové, červené, béžové. Na jeden dvojbarevný obrovský se vysápeme. Jinak se parkem projíždí okružní trasou autem s občasnými kochacími zastávkami. Je skvělé, že takové přírodní krásy se dají najít kousek od největšího párty města světa.
Silvestr ve Vegas
Příjezd do města je trochu komplikovaný. Hlavní ulice je plná aut, jedeme krokem a hledáme místo k zaparkování. Ne a ne ho najít. Už to vypadá zoufale, ale nakonec parkujeme u mexického občerstvení, odkud do centra dění, na slavnou ulici Strip, dojdeme v pohodě pěšky. Ještě si chceme dát kávu, ať vydržíme vzhůru až do půlnoci. Vstupujeme tedy do luxusně vyhlížející kavárny naproti našemu parkovišti. A hned jsme trochu na rozpacích. Tady neprodávají kávu, ale trávu! Na tu chuť nemáme a tak se po svých vydáváme do centra. Strip je už uzavřený, projeli jsme ho na poslední chvíli. Všude ozbrojenci. Na silvestrovský večer se celý Strip mění v pěší zónu.
Všechno svítí, hotely jsou obrovské, je to kýčovité a přeplácané, ale náramně se to sem hodí. Zastavujeme se u velké zpívající fontány, popíjíme drinky koupené v obchůdcích se suvenýry, zkoušíme vyhrát pár dolarů na automatech. Součástí jednoho z hotelů je obří horská dráha. Hecujeme se a vyděšení jdeme na to! Když náš vozík jede vzhůru před první sešup, Las Vegas hluboko pod námi, za chvíli půlnoc, je to děsivý a skvělý zážitek zároveň. Spíš ale děsivý. Po dvou minutách jsme z vozíčku venku, nemůžeme uvěřit tomu, že jsme živí a že jsme na ten hrozný smrtící stroj vůbec vlezli. Možnost dát si se slevou druhou jízdu odmítáme.
Půlnoc
Před půlnocí se Strip úplně do posledního místečka zaplní lidmi. Všichni koukají na oblohu. Vyhlíží ohňostroj. Odpočítávají se poslední vteřiny roku 2019. O půlnoci vybuchuje hned několik ohňostrojů. Vypadá to, že každý hotel má svůj vlastní. Vábit turisty se prostě musí za každé situace. Silvestr ve Vegas má rozhodně něco do sebe. Pak už zase sedáme do auta a jedeme do kempu, asi hodinku od Vegas. Je ale taková zima, že spíme v autě. Je to nejen teplejší, ale hlavně bezpečnější varianta. Kolem auta se nám totiž dost zběsilým tempem prohání lidé na čtyřkolkách. Skvělý závěr roku!
Hoover Dam
První den roku trávíme výletem na Hooverovu přehradu, obří stavební dílo z třicátých let. Další atrakce, kam se dá za chvilku dojet z Vegas. Je obří, svého času inženýrský div světa. Je rozdělená na dvě části, jedna vyrábí elektriku pro Arizonu a druhá pro Nevadu. A tím naše neplánované dobrodružství na západě USA končí. Víc už toho nestihneme. Bylo to vydatných a studených pár dní. Teď už je na čase vrátit se do LA a odletět na Havaj.
