Plánujeme ze dne na den. Je to lepší, protože se tak nemůže nic pokazit. Rozhodujeme se tedy, že vynecháme slavný, ale turisty narvaný trek v Torres del Paine, se kterým jsme teoreticky počítali od začátku výpravy. Prakticky se nám nyní zdá nerealizovatelný. A tak z El Calafate putujeme přes města Puerto Natales a Puntas Arenas rovnou do Ushuaia, nejjižnějšího města na světe. Města jsou to nezajímavá a nevýrazná. Jsou ale usazena uprostřed té nejkrásnější, nejpohádkovější přírody.
Dvě hodiny, které na město máme, jsou tak akorát. Včetně oběda. Pokračujeme autobusem do Punta Arenas.
I tady ve městě na periferii je znát, že Chile prožívá krizi. Všechno zavřené, demonstrace. Banky a i muzea mají rozbitá okna. Obchody nevesele zabedněné a kovové rolety stažené i během normální otevírací doby.
To nejlepší, co Punta Arenas nabízí je výlet lodí za tučňáky. Slibovali jich tisíce. Vidíme jich desítky. Na ostrově jich sice tisíce jsou, ale turistická stezka nás k nim nepustí. Fouká vítr, je zima. I tak je to skvělý zážitek, pozorovat tučňáky jinde než v zoo. Nejvíc se nám líbí jeden, který si poblinkal bříško.
Konečně na konci světa!
Stezka klikatící se skrz rašeliniště. Chodíme, obhlížíme terén, opatrně našlapujeme. Hledáme vhodné suché cestičky. A do toho ještě obdivujeme krásu kolem nás.
S Patagonií se loučíme skromnou snídaní, zato na tom nejkrásnějším místě. Vláďa navíc ještě koupačkou, brr. Pak už balíme a mizíme do Peru za dalším dobrodružstvím.
Trajekt na Isla Magdalena stačí koupit ráno v přístavu za 1440 CZK, občerstvení na palubě.
Auto na jeden den u společnosti Avis za 1100 CZK. Naprostá spokojenost s rychlostí a profesionalitou, žádný depozit na kartě. Půjčeno ve městě vráceno na letišti.
Vstupné do parku Tiera del Fuego je kolem 230 CZK a dá se použít 3 dny a 3 noci. Spaní v krásných kempech přímo v parku je zdarma.