Elbrus (5642m)
Autor: Martin Linhart
Fotografie: Vladimír Linhart | Martin Linhart | Ladislav Lenc | Pavel Oplt | Robert Solich
Štítky: 2009 | Elbrus | Kavkaz | Rusko
Elbrus (5642m) je nejvyšší horou Kavkazu a Ruské federace. I přesto, že se názory geografů rozcházejí, je pohoří Kavkaz považováno za přirozenou hranici mezi Evropou a Asií. Elbrus tudíž patří mezi tzv. 7 Summits, tedy sedm nejvyšších míst jednotlivých kontinentů a v této společnosti reprezentuje Evropu.
Už samotný kuželovitý tvar hory napovídá, že Elbrus je sopečného původu. Tato dnes již neaktivní sopka má dva téměř shodně vysoké vrcholy (západní 5642m a východní 5621m), které od sebe dělí sedlo (5300m) a pouhých 1500 metrů. Svahy sopky jsou pokryté ledovci a sníh zde můžete během letních měsíců července a srpna, kdy se Elbrus leze (chodí) nejčastěji, očekávat již nad horní stanicí lanovky Garabaši ve výšce nad 3700 - 3800 metrů.
Nižší z vrcholů byl prvně vystoupán v roce 1829 horským vůdcem Kilarem Chačirovem, který pracoval pro ruskou armádní vědeckou expedici. Vyššího západního vrcholu bylo dosaženo až v roce 1874 členy anglické horolezecké expedice vedené F. Craufordem Grovem. Ve dvacátém století se pak dosažení vrcholu značně usnadnilo. V letech 1959 až 1976 byl vybudován systém lanovek, který návštěvníky vyveze až do výšky 3800m.
Není bez zajímavosti, že v roce 1997 se vozidlo Land Rover Defender dostalo po normálce až na vrchol!
Kavkaz
Kavkaz (Velký Kavkaz) ) je bohatě zaledněné velehorské pásmo táhnoucí se v délce 1100 a šířce v průměru 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u Tamanského poloostrova, který poblíž jihoruského města Novorossijsk odděluje Černé a Azovské moře, na východě jej zakončuje poloostrov Apšeronský s ázerbájdžánskou metropolí Baku, vybíhající do Kaspického moře.
Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje hranici 5000m. Krom nejvyššího Elbrusu (5642m) jsou to například hory Dych-Tau (5203m), Šchara (5201m) - nejvyšší hora Gruzie či Kazbek (5033m).
Hlavní hřeben Velkého Kavkazu považovaný za rozhraní Evropy a Asie, představuje zároveň výrazný klimatický předěl mezi mírným podnebným pásmem na severu a subtropickou oblastí na jihu. Rozdíly teplot na obou stranách dosahují až 10 °C ve stejném období. Skutečnost, že Kavkaz tvoří určitou přirozenou hranici dokládá i historie. Kromě zmínek o Kavkazu v řeckých pověstech, byl po staletí přírodní hranicí mezi Osmanskou říší, tedy islámem na straně jedné a pravoslavným Ruskem na straně druhé.
Potřebná povolení k výstupu
- Víza do Ruska - nejsnazší cesta, jak si je zajistit, je využití služeb českých cestovních kanceláří. Obvyklá cena do 2500,- Kč. V ceně by mělo být i tzv. pozvání do Ruska.
- Registrace OVIR - nejsnazší je využít placené služby v kempu nebo hotelu. Cena se pohybuje kolem 200 rublů a s velkou pravděpodobností bude registrace vyřízena ještě téhož dne.
- Poplatek za vstup do národního parku Prielbrusie - nejsnadnější je nechat se odchytit a zaplatit. Nás si odchytli na přestupní stanici lanovky Staryj Krugozor (3000m). Cena za osobu je 1000 rublů. Doklad (lísteček) o zaplacení je vyhledávaným zboží, které se mezi lidmi předává z ruky do ruky. Takže, když jej předem neseženete a jste nuceni jej koupit, pamatujte na kolegy a lístek nevyhazujte. Předejte jej dál :-)
- Povolení ke vstupu do pohraniční zóny - NEPOTŘEBUJETE NA ELBRUS! Za cenu 100 rublů vám jej obvykle zajistí ve vašem hotelu nebo kempu. Potřebují jej pouze ti, kteří se hodlají procházet na jih od silnice vedoucí údolím Baksan. Např. výstup (nebo výjezd lanovkou) na Čeget.
Klasický itinerář výletu na Elbrus (5642m)
POZOR - pouze po předchozí aklimatizaci
- 1. den - letecky do Mineralnych Vod a přejezd taxi do kempu nebo hotelu v údolí řeky Baksan. Obvyklá cena taxi max. do 3500 - 4000 rublů pro skupinu 4 - 5 lidí. Cena za kemp obvykle 100 rublů na osobu a noc.
- 2. den - doprava z kempu k lanovce v Azau. Výjezd lanovkou do konečné stanice Garabaši (3750m) a následný výstup do tábořiště u chaty Prijut 11 (4100m). Cena za lanovku je 600 rublů za osobu. Lístek nevyhazovat, platí i pro zpáteční cestu!
- 3. den - aklimatizační procházka nad Pastuchovy skály (4600m) a zpět.
- 4. den - výstup na vrchol Elbrusu (5642m). Sestup k Prijutu 11, zabalení věcí, sestup k lanovce (nejpozději do 17:00) a jízda lanovkou do Azau s následným přejezdem taxi do kempu.
- 5. den - odjezd na letiště do Mineralnych Vod.
Doporučujeme však počítat s rozmary počasí a mít nejlépe 2 - 3 dny navíc, které můžete strávit například v příjemných lázeňských městech poblíž letiště. Pjatigorsk můžeme vřele doporučit.
♦ ♦ ♦
Charakteristika normální výstupové trasy
Existuje mnoho variant výstupů. Jednoznačně nejvytíženější je klasická trasa z jihu (od lanovky). Hlavní výhodou je, že se zde nevyskytují ledovcové trhliny a je dobře značená. Během letních měsíců července a srpna není výjimkou, že se o vrchol denně pokouší kolem stovky lidí. Zimní výstupy naopak příliš časté nejsou, neboť Elbrus je nechvalně znám svým doslova brutálním zimním počasím. Výstup normálkou není technicky náročný. Nepotřebujete zde skoro nic, než odhodlání vystoupat stovky nudných nekončících výškových metrů. V průměru na Elbrusu zahyne kolem 15 - 30 lidí ročně. Primárně jde o nezkušené vysokohorské turisty, kteří horu zcela podcení a při náhlé změně počasí (časté mlhy) ztratí směr a spadnou do trhliny nebo uklouznou a taktéž skončí v trhlině.
Lanovka z Azau jezdí za dobrého počasí denně od 10:00 do 17:00. Konečná stanice Garabaši (3750m) je typicky rusky zaneřáděné místo odporně páchnoucí naftou. Varianta výstupu upřednostňovaná movitějšími klienty ruských nebo západních horolezeckých agentur je ubytování na Garabaši (3750m) v plechových barelech, ranní výjezd (ve 2:00) sněžnou rolbou pod Pastuchovy skály (4450m) a výstup na vrchol. Mezi běžnými vysokohorskými turisty, resp. Čechy, Poláky a normálními Rusy je však oblíbenější následující postup: výjezd lanovkou na Garabaši (3750m) a lehký hodinový výstup na Prijut 11 (4100m), druhý den dvouhodinový aklimatizační výstup nad Pastuchovy skály (4600m) a třetí den pěti až osmihodinový výstup na vrchol s ranním vstáváním ve 2:00. Následuje sestup, nejlépe až do Azau a odjezd do kempu. Kromě spaní ve stanu, lze i na Prijutu 11 využít možnosti ubytování v plechovce za 500 rublů na osobu a noc.
Normálka postrádá technicky obtížná místa. Máte-li jistý krok v mačkách, nepotřebujete cepín a daleko lépe využijete výhody dvou hůlek. Rozhodně však nepodceňujte počasí a dobře se oblékněte, včetně nějaké rezervy v batohu. Užijete i kuklu, čelovku, dobré rukavice, ledovcové brýle a silné ochranné mazivo proti slunci. Volba obuvi je podle preferencí každého jednotlivce. K vidění jsou nejčastěji skelety, pevné celokožené boty, ale i klasické lehčí pohorky.
Orientační body na normálce
- Prijut 11 (4100m),
- Pastuchovy skály (4450 - 4600m),
- traverz východního vrcholu (4800 - 5200m),
- sedlo mezi vrcholy nad ruinami chaty (5300m),
- západní vrchol Elbrusu (5642m).
♦ ♦ ♦
Elbrus via Kupol - západní trasa
Výstup ze západu přes Kupol (4912m - někdy také Kuikuirtliu dóm) není technicky obtížný. Náročnější je pouze orientace a prodloužení výstupové trasy oproti normální trase jižní. Západní trasa se oproti tomu odmění mnohem zajímavějším a klidnějším prostředím.
Trasa začíná kousek pod stanicí lanovky Mir (3500m) a vede na západ po ledovci ve směru sedla Khotiutau. Dále se stáčí přímo na sever a strmě stoupá ledovcem až do velkého sedla ve výšce téměř 5000 metrů - Kupol (4912m). Západní vrchol Elbrusu je na závěr traverzován ze severozápadní strany.
Výstup touto trasou vyžaduje podstatně lepší vybavení, zejména na záchranu pro případ pádu do ledovcové trhliny. Nezbytné budou minimálně dva, spíše však tři bivaky.
Na ruské stupnici obtížnosti je trasa označena stupněm 3A. Přeloženo do západoalpské stupnice, jde o AD (Assez Difficile) středně těžký výstup, kde mohou být pasáže obtížnosti III., místy až IV. stupně UIAA a sníh se sklonem 40-45°.
Sestup je pak obvykle veden klasickou jižní trasou, tedy po normálce.
♦ ♦ ♦
Východní trasa
S výjimkou normálky jsou všechny ostatní trasy náročnější. Zejména z důvodu chybějícího zázemí. Východní trasa je oblíbená mezi místními Rusy. Panuje na ní minimální turistický ruch a nepředstavuje žádné větší nebezpečí pro horolezce.
Trasa vede z východu z údolí Iryk, po ledovci Irykčat přes stejnojmenné sedlo (3667m). Závěrečná pasáž je vedena po firnovém poli pod skalním žebrem, které směřuje přímo na nižší východní vrchol Elbrusu (5621m). Pokud chcete dosáhnout i vyššího vrcholu západního, nezbývá než sestoupit do sedla (5300m), odhodit zde veškeré nepotřebné vybavení a vyběhnout si nalehko Elbrus na druhou stranu.
Sestup je opět veden po normálce. Na cestě strávíte opět minimálně dvě noci.
♦ ♦ ♦
| PRŮBĚH NAŠEHO VÝSTUPU - ELBRUS | |
| 1. DEN | přeprava Elbrus (kemp Saklja) - Azau (2350m) |
| lanovka Azau - Garabaši (3750m) | |
| Garabaši - tábořiště Prijut 11 (4100m) | |
| 2. DEN | aklimatizační procházka Pastuchovy skály (4600m) |
| tábořiště Prijut 11 (4100m) | |
| 3. DEN | vrchol Elbrus (5642m) |
| lanovka Garabaši - Azau | |
| přeprava Azau - Elbrus (kemp Saklja) | |
♦ ♦ ♦
Mapa - Elbrus
Typicky ruskou mapu Elbrusu v měřítku 1:50 000 lze koupit ve většině pražských obchodů s mapami. Je-li však vaším cílem výstup po normálce, mapa je zbytečnou zátěží!
Průvodce - Elbrus
Dobrým průvodcem po celé oblasti Kavkazu je kniha od Otakara Brandose, Michala Klesla a kol. - Centrální Kavkaz, Dombaj, Prielbrusie, Bezengi.
Počasí - Elbrus
Ideální období k výstupu je v průběhu léta - červen až srpen. Nicméně na oblibě získávají i výstupy zimní, které jsou oproti variantě letní o poznání náročnější.
Další informace z průběhu celého výletu "Expedice" Elbrus 2009.
Elbrus (5642m)
http://www.youtube.com/watch?v=WbLhZKlVkMUVelká fotogalerie - ELBRUS (5642m)
