O jednom říkají, že je to javánský Angor Vat. Je nejvyšší mezi hinduistickými chrámy na světě. Druhý klenot postavili buddhisté na úpatí sopky Merapi. Celá staletí byl ukryt v džungli. Hrozilo, že se zřítí a bujná vegetace ho pohltí. Zachráněn byl na poslední chvíli. Oba jsou tak krásné, že zapomenete na ohnivý kotouč na nebi i na čtyřicetistupňové vedro.
Sopku Merapi zahalují husté mraky, skrze mlhu už ale prosvítají první paprsky. Postupně dopadají na mohutný buddhistický chrám. Nejprve osvětlí tři horní kulaté terasy. Na nich se nachází několik zamřížovaných stúp, uvnitř kterých sedí v poloze lotosového květu Buddha. Jen jedna socha osvíceného pána s bříškem není zamřížovaná. Tento Buddha je šťastný, protože dosáhl nirvány.
Slunce se dostává výš na oblohu a osvětluje i další terasy. Celkem jich najdeme 9, dole 6 čtvercových, nahoře tři kulaté. Každá je zdobena reliéfy znázorňujícími výjevy z buddhismu a ze života na Jávě. Dříve byly barevné a odrážely světlo. Čtou se jako kniha odspodu nahoru a podle směru hodinových ručiček. Dole znázorňují vášeň a chtíč, přes zobrazení lodí, koňů, jezdců, bojovníků, hudebníků a tanečnic se dostaneme k nejvyšší terase, symbolizující osvícení. Celkem sochaři vytesali 2672 reliéfních panelů a 506 soch Buddhy.
Stavbu, kterou kolem dokola objímají rýžová políčka, zahájili v 8. století panovníci z dynastie Sailendra. Dokončili ji až ve století následujícím. Po příchodu islámu byl chrám opuštěn, chátral, až byl zcela překryt zeleným pláštěm a sopečným popelem. Očištěn byl až v 19. století. Záhy se zjistilo, že hora je podmáčená a chrám se každou chvíli zřítí. Na poslední chvíli začaly v režii UNESCO záchranné práce. Dva miliony kamenných bloků byly rozebrány. Chrám dostal nové základy, postavený byl odvodňovací systém. V roce 1985 se nevidomý muslim Husajn Alí al Habsje pokusil chrám zlikvidovat. Bombový útok poškodil 9 stúp. Extremista a jeho komplicové si za tento a další zločiny pobyli dlouhá léta ve vězení. Husajn by tam měl sedět dodnes. Vrásky na čele pak restaurátorům přidělalo ničivé zemětřesení v roce 2006.
Čas letí a do Borobuduru míří davy hlučných lidí. Odjíždíme do 3 kilometry vzdáleného Menditu. Ve zdejším chrámu je umístěna třímetrová socha Buddhy. Společníky mu dělají jeho žáci (Bóddhisattvové). Ten vlevo se jmenuje Lokesvara, vpravo Vairapana. Na vnějších zdech nalezneme opět řadu reliéfních panelů.
Nejvíc se nám líbí ale v tamním klášteře. Je tam klid, čisto, uklizeno. Mniši se chovají tiše a důstojně. Jako by to přenášeli i na ostatní lidi. Bílí turisté přestávají pobíhat jako splašení s foťáky a domorodci mluví o poznání méně a tišeji. Moje první setkání s kouzlem buddhismu.
Už zdálky budí obří věže chrámu Prambanan respekt. Kupodivu jsme tu skoro sami. Všude klid a uklizeno. Nakonec tu trávíme několik hodin prolézáním kamenných bludišť.
V 8. století vládl největšímu království na střední Jávě, Mataramu, hinduistický král Sanjaya. Panovníci buddhistické dynastie Sailendra mu dlouho nedopřáli klidu. Sanjaya v mocenském boji neuspěl a byl donucen i s rodinou emigrovat. Sto let pobývali jeho potomci v exilu na vysočině. Až Ratai Pikatan zvolil novou taktiku. Vzal si ženu z rodinného klanu Sailendra. Tím získal nadvládu nad mataramským královstvím. Hinduismus se pod jeho kralováním opět stal hlavním náboženstvím. Začal stavět řadu chrámů. Mohutný Prambanan měl symbolizovat návrat dynastie Sanjaya k moci.
V 10. století Mataramské království přenechalo úrodnou oblast mezi řekami Opak a Progo silnějším dobyvatelům a přestěhovalo se na východní Jávu. Prambanan začal chátrat. V 16. století mu další ránu zasadilo velké zemětřesení. Opravy začaly až v roce 1930.
Komplexu dominují tři chrámy. Prostřední, skoro padesátimetrový Roro Jonggrang, je věnován Šivovi. Dva menší, umístěné na sever a na jih od něho, jsou věnovány Višnuovi a Bráhmovi. Prambanan tedy symbolizuje nejsvětější trojici hinduistického náboženství.
Místní lidé si spojují nejvyšší chrám Prambananu s legendou o Bandungovi Bandowosovi. Tento mocný muž se zamiloval do krásné princezny Roro Jonggrang. Ta stále dělala drahoty a vymýšlela obstrukce. Nakonec svolila k sňatku pod podmínkou, že za noc vyrobí tisíc soch. Bandung pověřil své blízké, aby se pustili do práce. Před úsvitem jim chyběla poslední socha. Roro v tu chvíli přikázala několika ženám, aby na východě začaly rozdělávat ohně. Bandungovi přátelé měli pocit, že svítá a že úkol nestihli dokončit. Odešli tedy domů. Bandung zatím nic netušil a oddával se meditaci. Roro ho z ní radostně vyrušila. Oznámila mu, že má smůlu. Záhy Bandung trik prohlédl a velmi se rozzlobil. Dívku proklel. Roro zkameněla a proměnila se v tisící sochu. Bandungův úkol byl tak splněn.
Obří Roro Jonggrang znázorňuje motivy z hinduismu. Reliéfy ve Višnuově a Brahmově chrámu zase ztvárňují výjevy z Ramajány. Od 60. let se zde shromažďují stovky tanečníků a předvádějí stejnojmenný balet. Představení se odehrává večer, na pozadí se tyčí nasvícené chrámy.
Další tři chrámy procházíme už úplně sami. Komplex Sewu tvoří 240 malých staveb obklopujících hlavní, 30 metrů vysoký chrám. Symetrická konfigurace má symbolizovat harmonii vesmíru. Komplex je oplocený, vchody hlídají sochy s kyji.
Další chrámové komplexy Bubrah a Lumbung zejí prázdnotou. Jako by se zde zastavil čas. Dělníci opracovávají andesitové bloky. Ve stínu stromů odpočívá parta malých kluků. Správce sbírá se stromu jakési ovoce a přichází se s námi podělit. Náš bus už nám dávno ujel. Ještě několik hodin si užíváme samoty uprostřed chrámů.
Vstupy na památky a doprava
Borobudur i Prambanan lze vidět v jednom dni. Jeďte na Borobudur na východ slunce. Vstup stojí 20, respektive 18 USD, pro studenty polovic. Vyplatí se zaplatit si v Yogyakartě dopravu na oba chrámy. Není to drahé, dostanete i slevu na vstupné. Z Prambananu nepospíchejte zpět. Dopravte se sami, do Yogyakarty jezdí levně pravidelný spoj Transyogya.