Sedíme nahoře v aeropláně, posloucháme Beach Boys a na mapě, popisující trasu letu, sledujeme exotické názvy měst jihovýchodní Asie. Občas se podíváme z okna na vlny oceánu. Plavidel postupně přibývá. Pak se objeví obrovské, nikde nekončící Metropolis. Žije v něm přes 10 milionů obyvatel, pokud počítáme aglomeraci Jabotabek, tak přes 27 milionů. Zástupy domorodců dnes slaví konec Ramadánu … Na letišti nás čekají byrokratické formality a berou si od každého 25 dolarů za 30denní vízum. Hodiny ukazují sedm, a tak prostor za prosklenými dveřmi letištní haly je už vyplněn černí. První kroky míří do kanceláře letecké společnosti Sriwijaya, která provozuje lety na Borneo ...
♦♦♦
Před lety jsem se v Malajsii potkal s japonským filmařem. Měl cestu na Kalimantan. Chtěl točit dokument o šíleném profesorovi, který se tam stará o orangutany. Vyprávěl mi o své práci a já mu začal závidět. Nejradši bych tenkrát letěl s ním na Borneo. Nevěděl jsem o tom ostrově nic, jen jsem tušil, že to tam musí být hrozně dobrodružné. Chtěl jsem hodiny ležet s kamerou mezi liánami, nechat se okusovat moskyty a čekat, až opolidi slezou z korun teakových stromů ...
♦♦♦
Dr. Emil Holub potvrdí, že nejlepším způsobem dopravy zeleným peklem je loď. Za krvelačnými Dajáky se ani jinak dostat nejde. Mahakam ústí do moře v Samarindě, ale my se vezeme autem výš proti proudu do přístaviště Kota Bangun. Po řece se plaví remorkéry vozící uhlí. Mahakam dosahuje ve své poslední etapě hloubky až 40 m. Záhy její břehy opouštíme a dostáváme se na rozkotanou cestu v džungli. Obrovský most, přes který normálně vede cesta se nedávno zřítil. Neunesl dopravní zácpu ...
♦♦♦
Už z dálky vidíme z letadla dominantu střední Jávy, obří sopečný kužel Merapi (2968m). Město na jejím úpatí si králové a sultánové z Jávy vybrali za své sídlo. Okolní sultanát se stal nejsilnějším na indonéských ostrovech. Zde začalo povstání proti Nizozemcům. Dvakrát vzplanula v Yogye jiskra odporu. První, neúspěšnou, válku v letech 1825-1830 vedl tamní vládce, princ Diponogoro. Druhá, která začala v roce 1948, vedla k založení nezávislé republiky. Erupce Merapi oblasti přinesly úrodnou sopečnou půdu pro pěstování rýže. Políčka obsypaná shrbenými zemědělci k sultanátu neodmyslitelně patří. Sopka je ale stále aktivní ...
♦♦♦
O jednom říkají, že je to javánský Angor Vat. Je nejvyšší mezi hinduistickými chrámy na světě. Druhý klenot postavili buddhisté na úpatí sopky Merapi. Celá staletí byl ukryt v džungli. Hrozilo, že se zřítí a bujná vegetace ho pohltí. Zachráněn byl na poslední chvíli. Oba jsou tak krásné, že zapomenete na ohnivý kotouč na nebi i na čtyřicetistupňové vedro ... sopku Merapi zahalují husté mraky, skrze mlhu už ale prosvítají první paprsky. Postupně dopadají na mohutný buddhistický chrám. Nejprve osvětlí tři horní kulaté terasy ...
♦♦♦
Lézt na Jávě po sopkách není samo o sobě žádná legrace. Ještě náročnější je o tom psát. Navíc když máte tvůrčí krizi a ještě asi i tu středního věku. Tak jsem si to ulehčil. Jednoduše jsem přepsal bez dovolení slovo od slova pasáže z Johančina tajného deníku. Johanka se moc zlobila. Ale talent má, posuďte sami! - Šílený dvanáctihodinový přesun nacpanou dodávkou bez klimatizace z Yogyakarty do Malangu. Projíždíme městy a periferiemi. Občas rýžová pole. Sem tam kolem nějaká sopka. Ale J. přece musí na tu nejvyšší ...
♦♦♦
Ostrov Bali vnímáte všemi smysly. Příroda i lidé si oblíbili syté, pastelové barvy. Sopečná půda specificky voní. Dobře tu vaří. Pouštějí příjemnou, nevtíravou hudbu. Žijí tu přátelští, zdvořilí lidé. Nejsou agresivní a nevnucují se. Na jídelníčku zážitků najdete pláže, sopky, jezera i vodopády. V horách narazíte na chrámy a termální lázně. Navíc tu právě slavili své Vánoce. Na 100 x 50 kilometrech žijí 4 miliony lidí ...
♦♦♦
Přes Centrální balijské hory přejíždíme do královského Ubudu. Těšíme se na opičí prales s chrámy, jako vystřižený z Indiana Jonese. Pak si půjčíme motocykl a pojedeme na venkov. Na hlavní ubudské ulici Jl. Raya Ubud korzují davy turistů. V přelidněném Ubudském paláci (královská rodina tam stále bydlí) a hlavním chrámu (Pura Desa Ubud) se dlouho nezdržujeme. Posvátná opičí rezervace Sacred Monkey Forest Sanctuary čeká ...
♦♦♦
Pobřeží východního Bali nabízí několik pěkných pláží. Ve vnitrozemí, několik kilometrů od oceánu, se tyčí „matka hor“, posvátná sopka Gunung Agung (3142m). Na jejím úpatí stojí nejdůležitější balijský chrám Pura Besakih. Krásné výhledy na sopky a oceán jsou odměnou za návštěvu „strážce Bali“, Tirta Gangy, posvátného chrámu s jezírky a fontánami ...
♦♦♦
Loď Pelni brázdí vlny Balijského moře. Míří k Lomboku, nejzápadnější výspě souostroví Nusa Tenggara. Žijí tu muslimští Sasakové a hinduističtí Balijci. V minulosti byl dějištěm krvavých masakrů. Po porážce od Nizozemců místní aristokrati páchali hromadné rituální sebevraždy. V 60. letech minulého století tu masově zabíjeli komunisty a Číňany. Dnes panuje klid, za kterým přijíždějí plážoví povaleči, surfaři a trekaři na sopku Rinjani. Na palubě se vyvalují znudění mladíci. Mají vyhrnutou jednu nohavici, asi že poslouchají hip hop. Dívky v plavkách jim visí na rtech. Opálení surfaři vyprávějí, na kterých ostrovech vypili tamní bary ...
♦♦♦