Licancabur (5916m)

Přidáno: 7.2.2006 | Datum akce: 2.2.2006
Autor: Vladimír Linhart | Martin Linhart
Fotografie: Vladimír Linhart | Martin Linhart
Štítky: 2006 | Altiplano | Andy | Bolívie | Chile | Jižní Amerika | Licancabur | San Pedro de Atacama

Licancabur je hraniční vulkán mezi Bolívií a Chile. Jeho výška 5920m se nám zdála po předchozích pokusech dostatečná, abychom zjistili, má-li smysl pokoušet se o nějakou 6xxx m. Spousta cestovek v San Pedru sice nabízela výstup na Licancabur v podobě PACKAGE, ale ceny se pohybovaly od 100 dolarů na osobu a výše. V cestovní kanceláři Cordillera jsme si proto zajistili pouze odvoz na bolivijské hranice (Hito Cajón) a pak už to bylo o naší španělštině a náhodě.

Bolivijští celníci si na hranicích vyžádali 15 boliviánu za inkoust na razítko a byli jsme vpuštěni do výšky 4400m. O 3km dále jsme zaplatili vstupné do národního parku Reserva Nacional de Fauna Andina Eduardo Avaroa a na stejném místě jsme se i ubytovali.

V dohledu se nachází Laguna Blanca posetá plameňáky. Vydali jsme se je sledovat a fotit. Nechtěli jsme riskovat, a proto jsme na další den zařadili menší aklimatizační výstup do přibližně 5000m. V podvečer výstupu jsme si promluvili s naším guidem, který je podle všeho povinný. Dohodli jsme se na odjezdu ve 3 ráno. Večer se ještě objevil chlapík, kterého jsme přibrali do vozu s tím, že se podělíme o náklady na transfer pod horu.

Vstávání ve 2 ráno nebylo nejpříjemnější, počkali jsme chvíli na velmi vydatnou snídani a po třetí hodině jsme se už blížili starou Toyotou k úpatí vulkánu.

S čelovkami a pomalým tempem jsme začali stoupat. Překvapením bylo relativní teplo a bezvětří. V klidu stačilo triko, windstopper a goretexová bunda od Tilaku, tenké rukavice, kulich a hůlky. Jedinou větší zastávku jsme si udělali při východu slunce kolem šesté, kdy se začal nabízet pohled na Lagunu Verde.

Průvodce průběžně žvýkal koku a tak jsme si dali také, bohužel jsme nepocítili žádné účinky. Přibližně v 5400m se Martin, výjimečně bez výraznějších fyzických problémů, rozhodl pro fotografování, bez motivace k dalšímu výstupu.

Se stále pokašlávajícím Němcem a neúnavným guidem jsme nezměněným tempem pokračovali do výšky 5700m. Tady už jsem se začínal pomalu zadýchávat, ale naštěstí zcela bez bolesti hlavy či břicha. Průvodce říkal, že schází hodina k vrcholu, který kvůli příkrému stoupání není vidět. Také se v této výšce prohloubila vrstva sněhu, která se zde objevila po včerejší bouři. Začal jsem počítat kroky.

Po šestnácti stech krocích jsem pocítil vrcholovou euforii. Bohužel počasí na vrcholu zahaleném do místy potrhaných mraků bránilo pořádným výhledům. Po šesti hodinách výstupu už před námi byly jen dvě hodiny sestupu.

Chybí už jenom krůček ke splnění předsevzetí :-) Bude snad Bolívie naší "bonanzou"?

Licancabur (5916m)