Článků o tom, jak důležitá je kvalitní aklimatizace bylo a jistě i bude napsáno mnoho. Snahou následujících řádků je poskytnout maximum informací těm, kteří zamíří do Jižní Ameriky do okolí prosluněného města Mendoza a budou se zde pokoušet o výstupy na šestitisícovky jako Mercedario (6720 m), Tupungato (6570 m) nebo třeba na turisty a horolezci obleženou nejvyšší horu amerického kontinentu Aconcagua (6962 m).
Aklimatizace před těmito výstupy je vhodná z řady důvodů - prvně, výstup můžete jít alpským stylem bez nutnosti vynášení materiálu (prostě pořád nahoru). Výhodou rychlého postupu je i lehčí batoh, protože nebude nutné nabalit jídlo na týdny dopředu. Rychle utečete davům lidí, kteří většinou končí v základním nebo v prvním výškovém táboře. Budete daleko lépe připraveni i na variantu těžší výstupové trasy mimo obvyklé "turistické" stezky a v neposlední řadě si výstup, o který vám skutečně jde, užijete bez přehnaných obav o zdraví.
Horská oblast Cordón del Plata (neboli stříbrný pás) je z pohledu aklimatizace ideálním útočištěm. Výhodou jsou především perfektní dostupnost z Mendozy, skvělé podmínky pro kempování, ideální rozpětí nadmořské výšky, včetně spousty "schůdných" kopců od 4000 do téměř 6000 metrů (v oblasti je přes 10 vrcholů přesahujících výšku 5000 m).
Výchozím místem pro cestu do Cordón del Plata (Cordillera Frontal) je argentinské "el centro del andinismo" - Mendoza. Jsou dva způsoby, jak dosáhnout přibližně 80 kilometrů vzdálené Vallecitos.
Linkovým autobusem velice levně (do 10 pesos) dojet do Potrerillos a odtud buď pěšky nebo stopem. Nevyjde-li však stop, půjde o téměř celodenní velice horkou procházku a překonání tisíce výškových metrů po prašné 20 kilometrů dlouhé silnici.
Druhou možností je najmutí agentury, která vás za méně než dvě hodiny z Mendozy dopraví přímo do zimního lyžařského mini letoviska Vallecitos (2890 m). My jsme se spolehli na agenturu Ski & Montaňa/Vallecitos. Ještě před odletem na výpravu jsme se mailem (informes@skivallecitos.com) s agenturou dohodli na cenách a časech odjezdů/příjezdů. Budete-li chtít individuální dopravu pouze pro vaší skupinku, cena se bude pohybovat kolem 600 pesos a "tajming" je zcela ve vašich rukou. Nám však stačila doprava standardní. Každé ráno v 9:30 odjíždí auto ze severního parkoviště autobusového nádraží Terminal del Sol a každé odpoledne v 17:30 zpátky od Refugio de Ski & Montaňa z Vallecitos. Cena jednosměrného jízdného byla 50 pesos na osobu.
A to jsou v podstatě veškeré výdaje, které s aklimatizací budete mít, nepočítáme-li nákup jídla nebo vybavení. Vstup do oblasti Cordón del Plata není regulován žádnými dalšími poplatky. Naší trojici přišla osmidenní aklimatizace na celkem 2700 korun českých, což jsou výdaje za veškeré jídlo koupené v Mendoze a zpáteční dopravu s agenturou.
Na aklimatizaci v Cordón del Plata doporučujeme vyčlenit týden až deset dní. Podle našich zkušeností je to ideální doba, která umožňuje dosažení několika vrcholů, včetně nejvyššího Cerro Plata (6000 m). Pro potřeby aklimatizace je však podstatnější než dosahování vrcholů výška, v níž budete spát. A v Cordón del Plata jsou možnosti doslova nepřeberné.
Podnebí v oblasti je ovlivňováno blízkostí masivu Aconcagua. Řádí-li "viento blanco", pak i zde se budete potýkat s velkou oblačností, silným větrem a poměrně nízkými teplotami.
Tomu je zapotřebí přizpůsobit výbavu. Ze zkušenosti klademe velký důraz na výběr stanu. Prudký nárazový vítr dovede udělat pěknou paseku. Jen během našeho pobytu v Cordón del Plata jsme potkali dvě skupinky Čechů, resp. Čechoslováků, kteří o stan přišli a museli předčasně sestoupit. Vhodný je stan se sněhovými límci, které doporučujeme velice pečlivě zatížit kamením a šňůry napínat na opravdu stabilní a těžké balvany. Zabráníte tak nočnímu dobrodružství s hledáním další zátěže a napínáním uvolněných šňůr, které soustavně mlátí do stanové celty. Mimochodem nezapomeňte na špunty do uší a to nejen na obranu před chrápajícím kolegou.
Teploty v Cordón del Plata nepadají do extrémů, a proto nedoporučujeme brát si s sebou skelety. Pokud na ně nejste běžně zvyklí, tak jediné, čeho dosáhnete, že si zničíte nohy a prodloužíte rekonvalescenci v Mendoze před výstupem na pořádný kopec a pozitivní účinky aklimatizace zeslábnou.
Vhodné je také rozmyslet si, zda na aklimatizaci přibalit objemnou péřovku nebo raději jinou kombinaci svrchního oblečení, jejíž součástí bude např. fleecová bunda. V naší trojici jsme s péřovkou a bez fleecovky šli dva. Obdobně je možné přistoupit k rukavicím. Velké péřové palčáky jsme si nebrali nikdo. Dále je dobré promyslet kombinaci spacáku a karimatky. Dva jsme zvolili teplejší spacák s tenší karimatkou a ten, který spal uprostřed kombinaci opačnou.
Co se vybavení týče, je nutné poznamenat, že není potřeba tahat všechno z domova. Bez problémů v Mendoze seženete takřka vše. My jsme sháněli karimatky, plynové kartuše, lahve na benzín. Někdy jsou ceny vyšší než doma, ale po akci máte šanci jít a smlouvat, za kolik se vám podaří materiál zase zpátky odprodat. Další možnost je zápůjčka. Tu jsme využili při shánění velkoobjemových transportních vaků, ale to bylo až před výstupem na Aconcaguu. Do Cordón del Plata si naprostá většina lidí táhne vše na zádech. Nezbytné to však není. Agentura vám bez problémů zajistí vynesení věcí mulou, pronajme stan ve výškovém kempu El Salto, uvaří, … Volba aklimatizační strategie je tedy pouze na vás.
Výhodou aklimatizace je také vyzkoušení si jídelníčku, který vám dovolí sestavit místní nákupní centra. Pokud jste závislí na českém guláši z pytlíku, balení domácí knedlíčkové polévky pro velkou rodinu nebo instantních čínských polévkách, tak si je raději přibalte s sebou už z domova, v Argentině se shání dost blbě, i když úspěch nemůžeme vyloučit. Místní obchodní domy v čele s velikým Carrefourem jsou zásobeny perfektně.
Možnost přivézt si potraviny z domova je omezená! Velice striktní pravidla fungují v Chile, kde v příletové hale kontrolují s pomocí skenerů téměř všechna zavazadla a další kontrola čeká úplně každého na hraničním přechodu do Argentiny (při pohybu po Chile i na většině vnitřních hranic mezi jednotlivými regiony). Všechny věci projíždí RTG. Podle našich zkušeností tudy cesta nevede. Daleko příznivější je situace v Argentině. Zavazadla jsou kontrolována pouze namátkově. A s čím by neměl být žádný problém? Originálně balené sušené nekazící se produkty. My jsme si s sebou vezli hlavně polévky a hotová jídla v pytlíku, na která jsme zvyklí a která bychom v Argentině nesehnali. Dále jsme přibalili ovesné vločky různých příchutí, nápoje v pytlíku apod.
Uložit se k odpočinku je možné hned po příjezdu do Vallecitos (2890m) v některé ze skromně zařízených chat. Většina lidí se však ještě téhož dne rozhodne nastoupat pár metrů po svých do kempu Las Veguitas (3150m).
Cesta je velice dobře viditelná a orientace nečiní žádné problémy, stezka vede prakticky celou dobu podél divokého potoka. Za necelou hodinku se octnete na krásném zeleném palouku, který je protnut rozvětvenými rameny potoka. Jedná se o ideální místo. Jediným reálným nebezpečím je vítr, který se zcela nečekaně dokáže velice silně opřít do poházených nezatížených věcí. První den pochodu jsem se takto vtipně rozloučil s karimatkou.
Výběr místa pro stan s ohledem na dokonale rovný povrch je bez komplikací. Přestože nejlákavější je stavba přímo na měkké trávě, doporučujeme vybrat místo s dostatkem kamenů na zatížení stanu a uchycení kotvících šňůr.
Dalším kempem je místo označované příznačně jako Piedra Grande čili Velký kámen (3550m). A skutečně je tu veliký šutr, který nelze minout. Někteří si volí tento tábor jako první a spousta dalších jej vynechává a z Veguitas jdou rovnou nad čtyři tisíce do dalších táborů. My jsme se zabydleli první den ve Veguitas, druhý den jsme si naordinovali aklimatizační procházku do kempu El Salto (4200m) a vrátili se zpět. Třetí den jsme se za necelé dvě hodinky přesunuli s plnou polní do Piedra Grande a relaxovali.
Piedra Grande není tak přívětivé místo jako Las Veguitas. Vhodný plac k postavení stanu se hledá mezi balvany daleko hůř, všude je trochu šikmo a nejlepší místa jsou vždycky rozebrána. Perfektní je tu však ochrana proti větru, včetně krytých míst na vaření. Nabrat vodu, znamená jít přibližně 300 metrů po vrstevnici směrem k potoku. Voda je poněkud kalná. Poslední upozornění patří liškám - ty se potulují kolem tábora a v podvečer a v noci se vrhají na zásoby jídla, které není řádně schováno a zabaleno ve stanu. Na druhou stranu pro nás byly vítaným zpestřením a jejich pozorováním nám rychleji utíkal čas, kdy se těla pozvolna přizpůsobovala nadmořské výšce.
Hlavním kempem v oblasti je již zmiňované El Salto (4200m) - či El Salto de Agua (vodopád). Je to jediné tábořiště, kde je přes sezónu permanentní posádka agentury Ski & Montaňa/Vallecitos se dvěma velikými stany. Můžete si zde koupit základní jídlo, pronajmout stan nebo jen postel, nechat si sem vynést na mulách náklad a je tu také vysílačka. My jsme se spolehli ve všem pouze na sebe, ale možnosti, jak si ušetřit dřinu během aklimatizace tu jsou. Z obou dříve popisovaných tábořišť je vidět až na výraznou skálu, na níž El Salto stojí. Výstup z Piedra Grande by normálním tempem neměl zabrat více než tři čtyři hodiny.
Tábořiště je celkem rozlehlé. Plochy na stany jsou po předchozích skupinkách upravené a všude jsou perfektně vystavěné kamenné ochranné zídky proti větru. Voda protéká prakticky středem tábořiště. Jen po ránu je hodně líná, pokud rovnou není zapotřebí vyčkat prvních paprsků slunce.
Po výstupu o 650 výškových metrů do El Salto jsme se hned následujícího dne vypravili do kempu La Hoyada (4600m) - někdy také pod názvem Hollada. Jedná se o krátkou poklidnou cestu se strmým závěrem. V tábořišti Hoyada již není tolik možností, kde postavit stan a ještě jej dobře ukotvit. Současně je však třeba říct, že většina horolezců své výstupy zahajuje přímo z El Salta a o kempování v Hoyadě nebývá takový zájem. První noc byl spolu s námi v kempu pouze jeden stan a v dalších dnech jsme zde byli úplně sami. Řadu skupin vyděsil silný nárazový vítr, který v Hoyadě zničil několik stanů a jedna takřka dvacetičlenná parta musela zcela sestoupit. Plac je potřeba hledat nanejvýš obezřetně. Důležitá je blízkost vody, která se dá nabírat z jezírka a velikost a stabilita ochranné zdi z kamení.
Podle našeho názoru je kemp Hoyada ideálním výškovým kempem po dobu aklimatizace. Leží o 300 až 400 metrů výše než základní tábory například na Aconcague a má skvělou polohu pro výstupy do okolních kopců.
Pro protřelé zájemce je tu ještě jedna možnost. Tábořiště v sedle Portezuelo (5100m) mezi vrcholy Vallecitos (5550m) a Cerro Plata (6000m). Stan tu lze rozbít a jsou zde i pozůstatky ochranných zídek. Sedlo je silně exponováno větru a vodu je možné získat pouze z několika menších sněhových polí, pokud čerstvě nezasněží. My jsme zůstali v Hoyadě a postupně chodili nahoru přes sedlo Portezuelo nejprve na vrchol Plata a další den na Vallecitos.
Zajímavou variantou, kterou jsme zvažovali bylo ponechání stanu v Hoyadě a jeden bivak v sedle Portezuelo pouze s nejnutnějšími věcmi a ve žďáráku. Nakonec jsme od tohoto dobrodružství upustili a aklimatizační pobyt si užívali v maximální pohodě.
♦ ♦ ♦
V horské oblasti Cordón del Plata jsme se kromě standardního horka, před nímž není úniku, setkali zejména s velice silným větrem a v polohách nad 4500 metrů s mlhami a všudypřítomným vlhkem v podobě neustávajícího drobného deště. Takovéto výkyvy počasí tu nejsou obvyklé, ale doporučujeme s nimi počítat. Ústup z hory v případě obtíží je snadný a orientačně nenáročný. I z nejvyššího popisovaného kempu či hory Cerro Plata se dá s určitým nasazením či vypětím a za cenu několika puchýřů sestoupit na zátah. S ohledem na kolena a skutečnost, že se jedná pouze o aklimatizaci je vhodné sestup rozložit do dvou dnů. Nechtěli jsme dopadnout jako nešťastníci, kteří to napálili na jeden zátah dolů a ještě k tomu ve skeletech, které měli na tomto výletě prvně na nohou. Smutný pohled.
♦ ♦ ♦
PRŮBĚH AKLIMATIZACE - CORDÓN DEL PLATA | |
1. DEN | přeprava Mendoza - Vallecitos (2890m) |
Vallecitos - kemp Las Veguitas (3150m) | |
2. DEN | aklimatizační procházka do kempu El Salto (4200m) |
kemp Las Veguitas (3150m) | |
3. DEN | kemp Piedra Grande (3550m) |
4. DEN | kemp El Salto (4200m) |
aklimatizacní procházka do kempu La Hoyada (4600m) | |
5. DEN | kemp La Hoyada (4600m) |
aklimatizacní procházka do sedla (4900m) | |
6. DEN | vrchol Cerro Plata (6000m) |
kemp La Hoyada (4600m) | |
7. DEN | vrchol Vallecitos (5550m) |
kemp El Salto (4200m) | |
8. DEN | El Salto - Vallecitos (2890m) |
přeprava Vallecitos - Mendoza | |
♦ ♦ ♦
Jedno úsměvné doporučení závěrem. V Mendoze je možné v řadě outdoorových obchodů zakoupit publikaci popisující na přibližně 240 stranách celou oblast Cordón del Plata. Existuje ve španělské verzi a také ve verzi anglické pod názvem: Mountains of Light, Cord of the Silver, Routes-Histories-Ascents. Pokud umíte jen trochu španělsky, vyhněte se obloukem nákupu verze anglické. Je psána příšerným stylem. Pravděpodobně jí autor pouze prohnal elektronickým překladačem a vydal.
Závěrem alespoň malou ochutnávku. Na zadní straně přebalu zní první věta takto: "Is directed to the lovers of the mountain; to that already they have explored in them and to those who have still not had the opportunity to explore in their interior.".
A ještě motto knihy: "You must prepare yourself to know all the corners the Cord of the Silver and to discover your deeper secrets.".
♦ ♦ ♦
Celkem kvalitní mapu Cordón del Plata v měřítku 1:40 000 lze objednat za cenu 45 argentinských pesos - zde.
Přehled o vrcholech, včetně základních mapek naleznete v obsáhlé publikaci od Johna Biggara - The Andes. A Guide for Climbers. Pokud vám tato suma informací nebude stačit, v Mendoze můžete zakoupit v některém z outdoorových obchodů knihu od Alejandra Gerase - Mountains of Light, Cord of the Silver, Routes-Histories-Ascents. Kupte si jí rozhodně ve španělské verzi, anglická je nečitelná - viz ukázky výše.